Tisíciletá zima přichází. K Brnu dorazila s havrany | Reflex.cz
reklama
nahoru

Tisíciletá zima přichází. K Brnu dorazila s havrany

Adéla Knapová25. října 2010 • 15:38
Tisíciletá zima přichází. K Brnu dorazila s havrany
birds
• foto: 
archiv

A to s havrany, kteří jsou organizovaní lépe než Hitchcockovi ptáci. Po stovkách usedají na již téměř holé stromy ve vesnicích na jih od Brna, s děsivým svistotem hromadně vzlétají a vrhají se na nebohé ořechy, popadané nejen na naší zahradě a ve vinohradu. Je jim úplně jedno, že jsou to mé ořechy, z mého stromu. Oba psi na ně štěkají, ale přesila je velká. Nechávám košík s vlašáky jeho osudu a prchám domů pořádně zatopit v krbu. Každým okamžikem má uhodit krutá, snad dokonce tisíciletá zima!

reklama

 

S pocitem vděčnosti myslím s očima utopenýma v nenažraných plamenech ohně na meteorology, kteří jako jediní dokázali dešifrovat blížící se katastrofu s předstihem. Končí říjen a letos poprvé si uvědomuji, že to, co znám od dětství – tedy déšť, mlhy, ranní mráz, bláto v polích, usínající vinohrady a opadávající stromy – jsem doposud mylně považovala za běžný koloběh přírody.

 

 

Jen hlupák by mohl podzimní přílet hejn havranů z Pobaltí, Polska a Ruska považovat za něco normálního. Přiletěli totiž dřív o víc než týden! Jen ignorant počítá s tím, že v zimě bude mrznout, padat sníh, všude bude led a zvířata, která nestihnou včas najít úkryt, pomrznou. Nyní z úst nejpovolanějších zjišťuji, že to se děje jen výjimečně a značí to přírodní katastrofu.

 

Přiznávám, jsem vinna – máme evidentně málo dřeva. Zásobili jsme se totiž, jako každý rok, tedy máme otop přibližně do konce března, což by se nám mohlo stát osudným. S vlasy ještě rozvířenými havraními křídly volám na všechny strany a organizuji svoz dalších metráků dřeva. Snad to stihneme, než nás pohltí mrazivá katastrofa.

 

Pamatuji si, jaký šok jsem zažívala loni. Zvyklá, že posledních pár let se zima (to jsem ještě žila v Praze) omezila na pár dnů sněžení a tedy dvou dnů námrazy v ulicích Prahy, kdy bylo třeba jezdit s autem opatrněji, neb to klouzalo, popadla mě loni v listopadu při mých častých cestách na moravský venkov (kde dnes žiji) panika. Mimo hlavní silnice to ještě před Vánocemi vypadalo zimně! A co teprve v lednu a únoru, kdy jsem čelila mnohdy i metrovým závějím, zapadlému autu a neřiditelným smykům tady v té vesnické moravské divočině ani ne deset kilometrů od dálnice. (O zmrzlém nosu s kapkou na špičce měnící se v rampoušek nemluvě.)

 

Křišťálová Lupa - poděkování
A tak nic nedbám na soucitné pohledy sousedů, venkovských starousedlíků, z nichž někteří dokonce pamatují zimy z dob vzniku naší první republiky. Ti nebozí vesničané netuší, jaká hrůza je čeká! Chodím v holinách a kulichu se psy vinohrady a zoranými zahradami a nad „potůňáním“ semletého vína v kádích jim radím, aby pokáceli ještě pár vzrostlých stromů. Že nemají ani tušení, co je za pár týdnů čeká. Jakoby nestačilo, že letos byla prachbídná úroda vína a vůbec všeho, ke všemu bude v zimě zima! Až bude praštět!



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama