Ženy zastávající neobvyklé role, mužské profese nebo drsné zájmy. V Čechách a na Slovensku se také najdou takové. Některé odmítají stereotypně žít v práci, jiné i v osobním životě. Jaké to je být jemnou ženou v drsné roli, nám zodpověděla pětice žen. Jeřábnice, pákařka, hokejová brankářka, kormidelnice a cestovatelka.
Řemesla, která hravě zvládají i ženy
Nikol Zimčíková (36) z Karviné v mládí vystudovala odborné učiliště s technickým zaměřením a učarovaly jí těžké stroje. Po absolvování všech školení a testů se stala řidičkou jeřábů. Dnes má za sebou už více než šestnáctiletou praxi na nejrůznějších strojích a svou práci nepovažuje za nic výjimečného. „Jistě, když jsem prvně nastoupila, chlapi na provozu se na mě chodívali koukat, ale vůbec si nepamatuji, že bych někdy měla se svým zaměstnáním jakýkoliv problém.“ Má dvě děti a její mladší dcera se maminkou jeřábnicí dokonce chlubí svým kamarádkám.
Mužský nebo ženský sport?
Rodačka ze slovenské Bratislavy našla zalíbení ve sportu, který je znám spíše z prostředí hospod a barů. Rebeka Martinkovičková (19) se věnuje tzv. armwrestlingu, což je sport u nás známý spíše jako páka. K tomuto netradičnímu sportu ji přivedla její tělocvikářka a Rebeka se brzy začala prosazovat i na mezinárodních turnajích v tomto odvětví. Je juniorskou mistryní Evropy a z loňského mistrovství světa si přivezla dokonce dvě zlaté medaile. Je ráda, že díky projektu Milky může tento sport přiblížit široké veřejnosti. „Věřím, že když lidé poznají kouzlo armwrestlingu, pochopí, že to není jen zábava pro drsňáky, že páku dělají i ženy, které jsou jemné, ženské a často i úspěšné.“
Další Slovenka Zuzana Tomčíková (26) na sebe téměř každý den navléká těžkou výstroj, aby se následně postavila do brány a střežila ji před střelami protihráček i protihráčů. Tato studentka masmediálních komunikací na Panevropské vysoké škole je brankářkou mužského hokejového týmu Paneuropa Kings, hrajícím česko-slovenskou větev Evropské univerzitní ligy. Na reprezentační úrovni si už vychutnala také zápolení pod pěti kruhy, když byla v roce 2010 brankářskou jedničkou ženské hokejové reprezentace Slovenska na olympijských hrách ve Vancouveru. „Nikdy nezapomenu na zahajovací ceremoniál, když jsme vešli do haly a drželi vlajku. To byl nádherný pocit,“ vzpomíná na tento jedinečný zážitek rodačka ze Zvolena.
Milovnice adrenalinu a dobrodružství
Inna Václavová si už od dětství plní své adrenalinové sny. Nejprve jí učaroval paragliding, ve kterém dokonce reprezentovalo Slovensko a celkově absolvovala 500 seskoků. Poté její cesta vedla ke skydivingu a od roku 2000 se věnuje námořnímu jachtingu. V současnosti je kormidelnicí a manažerkou mužské jachtařské posádky, se kterou v roce 2011 zvítězila na mistrovství světa ve sportovním jachtingu kategorie ORC. „Posádku považuji za svou druhou rodinu, jsou mi všichni nesmírně blízcí. A vůdce našeho týmu je mou životní láskou,“ říká autorka tří knih o cestování a jachtingu. Několik let pracovala také jako šéfredaktorka potápěčského časopisu Oceán a v současnosti je prezidentkou nadace Vectra, která se věnuje podpoře adrenalinových projektů.
Cestovatelka Lucie Radová (29) putuje po světě už od roku 2004, kdy po absolvování střední školy poprvé vyjela sama do zahraničí. Sedm měsíců pracovala v Londýně jako au-pair, při studiích na vysoké škole strávila rok ve Francii a na Korsice, tři měsíce v Berlíně a dva měsíce studovala španělštinu v Barceloně. Život bez cestování a svého přítele si už dnes nedokáže představit. „Cestování mi dává svobodu, po které jsem vždy toužila,“ potvrzuje milovnice fotografování a nákupů na lokálních trzích. Před pár lety udělal ze svého dobrodružného koníčku částečně i práci, když začala moderovat televizní cestovatelský pořad Travel Journal.
O projektu
Projekt „Ženy jinak. Jakože, cože?!“ je věnován všem ženám, které jdou v životě za svým, vlastní cestou nedlážděnou předsudky a tradicí. Projekt je pod patronací čokolád Milka LU a Milka TUC, které jsou symbolem neobvyklých kombinací stejně jako naše ambasadorky.
Více na www.troufnisinajemnost.cz.
