nahoru

Škola jako rukojmí [Diskuse]

TOMÁŠ FEŘTEK7. července 2005 • 17:55

Chápu, že odvolání ředitele základní školy v Hostivici u Prahy není mediální událost prvního řádu, ale za pozornost stojí. Od doby, kdy se zřizovateli základních škol staly obce, totiž přibývá případů, kdy radní odvolají ředitele či ředitelku, s nimiž nejenže jsou rodiče spokojeni, ale kteří nesporně vytáhli školu vysoko nad průměr. To ale bohužel zastupitelé málokdy pochopí a proti jejich rozhodnutí není prakticky obrany. A tak čím dál častěji mají obce takovou školu, jakou si zaslouží. To není pochvala.

Hledali jsme místo, kde pana ředitele Víta Šolleho (43) vyfotit. Nakonec se fotografovi zalíbily barevné křivky na podlaze tělocvičny a posunoval panem ředitelem o krok tam a zase zpátky, aby se mu hezky vešel do záběru. Postával jsem opodál a uvědomil si, že zhruba před třemi lety jsme s fotografem takhle pošupovali ředitelkou základní školy v Obříství nedaleko Neratovic. Také těsně před tím, než ze školy definitivně odešla. Dnes řediteluje jedné pražské soukromé základce. Jistě si polepšila, což se o dětech z Obříství s jistotou říct nedá. A ještě o něco později jsme fotografovali ředitele pražské školy v Londýnské ulici. Tentýž problém. Rodiče protestovali, obec na jeho odchodu trvala. Je to vlastně logické, že aktivní ředitel s jasnou vizí se dostane do konfliktu s obcí častěji než ti šedivě průměrní.

DIAGNÓZA

O tom, že ředitel v Hostivici má nějaké potíže, jsem slyšel za poslední měsíc hned několikrát. Tamtamy otrávených rodičů zněly směrem k médiím. Mluvil jsem s některými. Se školou byli spokojeni, oceňovali její vstřícnost, výběr volitelných předmětů a spoustu akcí pro děti. Teď nevědí, co bude dál. Ne že by byla škola bez chyby, změny ve způsobu vyučování by uvítali i razantnější, ale chápou, že na malém městě se jakákoli revoluce provádí těžko. Ředitel prý udělal v rámci možného, co se dalo.
Zajel jsem za panem ředitelem a udělal si malou diagnózu. S tím rodičovským pohledem se shodovala. Pan ředitel není žádný alternativec a revolucionář, ví, že škola na malém městě se musí držet uprostřed proudu, ale škola je to jasně nadprůměrná a ředitel obratný manažer. Přesto

byl odvolán především pro manažerské prohřešky a nepořádek v účetnictví.
Ekonomická zpráva, na jejímž základě ho rada města na začátku května ze dne na den zbavila funkce, je hodně zvláštní čtení. A ještě podivuhodnější je její historie. Přesně před rokem totiž poslala obec do všech městských zařízení auditora. Jeho zpráva ale konstatuje, že ve škole žádná závažná pochybení nenašel. Je stručná, viděl jsem ji na vlastní oči. Na zastupitelstvu loni v září ale starosta řekl, že auditor prý „off record“ pravil, že na základní škole nějaké problémy jsou, a tak obec posadila do školy účetní a ta od prvního února do pátého dubna kontrolovala. Sepsala jedenadvacet stránek výhrad, z nichž některé jsou opravdu podivuhodné. Třeba výtka, že šedesát rohlíků snědených při školní brigádě bylo špatně zaúčtováno, protože nebyl uveden účel akce, doba trvání a počet účastníků, a není tedy jasné, jestli byly využity v souladu s posláním školy. Samozřejmě že se tu vyskytují i podstatnější výtky, ale žádná z nich taková, aby zdůvodnila okamžité odvolání ředitele, který tu školu jedenáct let budoval a podařilo se mu dosáhnout přinejmenším toho, že rodiče jsou s jeho prací v naprosté většině spokojeni.
„Jednali s ním jako se zločincem, jako by ty peníze ukradl. Ale o nic takového nikdy nešlo, žádné peníze se nikdy neztratily, opravdu šlo o účetní chyby. Odvolali ho dva měsíce před koncem školního roku bez jasného zdůvodnění, proč je to tak neodkladné,“ říká Ivo Mravinac, jeden ze zastupitelů, kteří byli proti odvolání.
Navíc rozhněvaní rodiče se rozhodli výtky ve zprávě překontrolovat a konstatovali sedmnáct věcných pochybení. Ředitel jich v podrobném komentáři ke zprávě uvádí ještě víc -- smlouva o pronájmu nebyla podepsána a ona byla podepsána, fotoaparát neměl evidenční číslo a on měl evidenční číslo a tak podobně.

MALÝ SVĚT

„Není to zvláštní, odvolat ředitele za úřední pochybení na základě zprávy, ve které je tolik věcných chyb?“ ptal jsem se pana starosty Jiřího Pelce a paní místostarostky Ivy Koptové. Přijali mě v historické radnici bez velkého nadšení s poznámkou, „co je na tom zajímavého, každý den jsou přece odvolány desítky ředitelů“, ale přijali. Nicméně výhrady vůči zprávě komentovat odmítli.
„To není naše věc, tu zprávu kontrolovat, podepsala ji kontrolní skupina,“ pravil pan starosta.
„Ale to není pravda,“ bránil jsem se, „jeden ze členů, pan Polák, ji nepodepsal.“ Mluvil jsem s ním, jeho výhrada byla, že kontrola neprobíhala podle předpisů a ve zprávě byly nepřesnosti.
„To není jejich povinnost, aby to podepsali,“ vyrazila starostovi na pomoc paní Koptová.
„A zjišťovali jste, jestli jsou výhrady k té zprávě oprávněné?“ snažil jsem se vrátit k tématu. Pana starostu směr hovoru zjevně netěšil: „My jsme panu Polákovi řekli, aby ty svoje výhrady sepsal, a to on nikdy neudělal.“
I náš další rozhovor se nesl v podobně konstruktivním duchu. Nakonec jsme se alespoň dobrali toho, že hlavní výtky vůči řediteli se týkaly inventarizace majetku a faktu, že peníze na provoz školy použil na mzdy. Pan ředitel mi naopak vysvětlil, že s inventarizací to bylo složitější a ony peníze byly za pronájem tělocvičny a zaplatil z nich úklidovou službu, když mu město odmítlo v nové, větší budově zvýšit rozpočet na úklid.
Potíž maloměstských tahanic je, že jsou nekonečné a pozorovatel zvenčí se v nich nutně ztratí. Většina argumentů totiž bývá zástupná a za nimi se skrývají osobní nevraživosti nejasného původu. Předpisy, šetření a zprávy jsou obvykle jen klacek, který si najde ten silnější, aby už konečně dosáhl svého. Probírat detailně argumenty obou stran asi není účelné. Mluvil jsem v té věci se zastupiteli, členem kontrolní komise, ředitelem, radnicí, předsedkyní Rady školy, rodiči, pročetl jsem obsáhlou internetovou diskusi všech zúčastněných, zprávu samotnou, její oponenturu i posudek auditora, který konstatuje, že zkreslení účetnictví se pohybuje na úrovni desetiny procenta ročního obratu školy, a nemohu než konstatovat, že to odvolání bylo účelové.
Ale co s tím? Rada města má právo ředitele odvolat „ze závažných důvodů“ a dohadujte se, jestli ta zpráva ve věci inventury a rohlíků závažné důvody obsahuje, nebo ne. Obě strany pochopitelně tvrdí něco jiného. A je to vcelku jedno, rozhodnutí zastupitelů je prakticky nevratné, navíc v malém světě Hostivice způsobily hádky okolo ředitele tolik zlé krve, že je těžko možné představit si návrat na startovní čáru.

A TI DRUZÍ

Už bylo řečeno, že tenhle model se poslední dobou opakuje jak přepsaný přes kopírák. V roce 2002 po neshodách se zastupiteli obce Obříství odešla ředitelka Jitka Kašová. Škola byla po třinácti letech její práce fakultní školou Univerzity Karlovy, rodiče sem vozili některé děti až z Prahy, jezdili se sem učit učitelé z celé republiky a na exkurzi, jak tu dělají projektové vyučování, se čekalo měsíce. Na obecní schůzi přijeli odborníci na vzdělání a snažili se zastupitelům vysvětlit, jak slavnou školu v obci mají. Nic naplat, chtěli obyčejnější. Dnes ji mají, ředitelka Kašová učí v jiné, soukromé škole, kterou si rodiče vyberou a platí: „Já vidím problém u malých venkovských škol. V tom, co je to vůbec spádová škola. Lidé nejsou u nás zvyklí si školu vybírat, prostě někam patří. Ale jak se má potom škola profilovat, nemůžete nikdy vyhovět všem rodičům.“
Podobně musel odejít Jaroslav Kotal, ředitel školy v Londýnské ulici v Praze, populární „reformní“ školy pražských intelektuálů. Oficiálně proto, že postavil v podkroví třídu bez stavebního povolení. Jestli za rozhodnutím byly i jiné důvody, zastupitelé nahlas nikdy neřekli, ale ty deklarované také moc přesvědčivé nebyly.
Redaktorka Učitelských novin Jaroslava Štefflová připomíná dva čerstvé případy z Moravy: „V obou případech to byly takové aktivní, razantní a pohledné ženské, to v těchhle věcech taky hraje svou roli. Na vesnici takhle aktivní ženy někdy nevidí rádi.“ V obou případech reformní ředitelky musely pro neshody s obcí z funkcí odejít. Jistě, ony, stejně jako paní Kašová a nejspíš i pan Šolle, najdou uplatnění jinde. Ředitelů manažerů je pořád málo. Hůř jsou na tom děti, pro ty je změna „zaměstnavatele“ podstatně komplikovanější. A rodiče se cítí bezmocní. Mohou v dalších volbách tyhle zastupitele nevolit, ale to vůbec neznamená, že ti příští budou ve věci školy osvícenější. Dokonce je velmi pravděpodobné, že nebudou.
Byla chyba, že po zrušení školských úřadů přešly pravomoci na obce, které toho už tak mají na starost příliš a o vzdělávání obvykle mnoho nevědí? Možná ano, protože dnes se vlastně odvolaný ředitel nemá kam obrátit, pokud chce mluvit s odborníkem. Nadřízeným obce je ministerstvo vnitra. S ním asi o pedagogické práci školy nepohovoří. A tak mají malé obce stále častěji školu, jakou si zaslouží. Už jsem napsal, že to není žádná velká pochvala.

***

Jak aktivní ředitele uchránit pozornosti „aktivních“ zastupitelů?

TOMÁŠ FEŘTEK


Kurzy měn
25,600
21,780
28,790
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře