Petr Holec vyjádřil obavy, že intervence Václava Klause ve věci stavby Národní knihovny směřují tuto naši demokracii k demokracii běloruského typu (TAK PRAVIL KLAUS II). Není k tomu moc co dodat. Ale snad je tu přece jen ještě jedna možnost – Václav Klaus je aktivistický vizionář, který to myslí s občanskou společností opravdu vážně.
Petr Holec vyjádřil obavy, že intervence Václava Klause ve věci stavby Národní knihovny směřují tuto naši demokracii k demokracii běloruského typu (TAK PRAVIL KLAUS II). Není k tomu moc co dodat. Ale snad je tu přece jen ještě jedna možnost – Václav Klaus je aktivistický vizionář, který to myslí s občanskou společností opravdu vážně.
V článku pro MF DNES Václav Klaus varoval před nástupem postdemokracie (KLAUS: CHOBOTNICE VYCHYLUJE KYVADLO K POSTDEMOKRACII). Není to poprvé, kdy Klaus vyzývá k bdělosti na ochranu demokratických institucí. Dříve už definoval jako nepřátele demokracie například nevládní organizace, nyní jsou to v případě stavby Národní knihovny „odborníci“. V obou případech lidé, kteří si osobují právo zasahovat do věcí veřejných, aniž by měli mandát vzešlý z demokratických voleb.
Klausova vize demokratické společnosti je jasná: taková společnost je majetkem zvolených zástupců lidu, respektive tedy stranických aparátů. My ostatní jsme na tom dobře – jsme svobodní, nemusíme se starat o politiku a v soukromém životě můžeme rozhodovat o všem. A věřit například, že když budeme chtít přestavět kůlnu na své zahradě, můžeme to udělat podle svých představ. Volení zástupci také nejsou žádnými kalvinistickými bojůvkami a nevysílají do našich domovů hlídky, které by sledovaly, nakolik tlustě mažeme chléb máslem. Můžeme se klidně i přejídat. Pro demokratické instituce je soukromá sféra svatá.
Jsou tedy dvě možnosti: buď má pravdu Petr Holec a Klaus proti postdemokracii staví model jakési posttotality. Anebo je tady ta druhá možnost: Václav Klaus demokracii miluje a hledá cesty, jak vytrhnout občany z pasivity a letargie. A neváhá přitom na oltář demokracie položit i váhu své vlastní funkce.
Vzkazuje nám totiž: podívejte se na to, takové lidi jste si zvolili, a oni vám teď říkají, že jim do jejich práce nemáte co mluvit a že si tu vaši knihovnu postaví, kde chtějí, nebo ji třeba nepostaví vůbec. Mají na to od vás mandát. A ten mandát spočívá v tom, že si mohou čtyři roky dělat, co chtějí. Opravdu se vám to líbí?
A nezapomeňte: část z těch vašich zástupců bude volit i mě.
Související články:
Petr Holec: TAK PRAVIL KLAUS II
Petr Holec: TAK PRAVIL KLAUS
