nahoru

Neznámé Bělorusko

JANA DOLEŽALOVÁ30. října 2005 • 14:03

Knížka o tom, „jací jsme vlastníma očima“. Knížka, popisující zemi na severu Evropy, na rozhraní mezi Evropou a Asií, mezi západem a východem, Bělorusko, očima současných běloruských historiků, filosofů, lingvistů, filologů, novinářů… Knížka vydaná ve spolupráci s společností Člověk v tísni, s předmluvou Václava Havla, předjímá svůj osud – nikdy by pravděpodobně nespatřila prostor knižních pultů v „Lukašenkově“ Bělorusku, a její existence je pro současný běloruský režim pravděpodobně stejně provokativní, jako jakékoliv opoziční akce.

Přestože eseje, ze kterých je sestavena, jsou vysoce odborné, filosofické, až vědecké, není kniha lehce čitelná a někdy i unaví těžkým slohem, ale vyčtete z ní základní rysy Bělorusů, které dohnaly jejich zemi k Lukašenkově diktátorskému režimu. Neschopnost Bělorusů s historickou zkušeností nepřetržité podrobenosti vymezovat se k „vlasti“, nýbrž pouze k „zemi“, doslova ke kusu půdy, na kterém žijí – odtud jejich pojem „tutejší“ – zdejší… Jejich povědomí historické, kdy se stali po příslušnosti ke knížectví polickému a litevskému součástí Rzecpospolity (polsko-litevského svazku států) až se po dlouhých obranných bojích s Moskovity (Moskvany) stali součástí Svazu sovětských socialistických a Běloruskou socialistickou republikou – čili kolektivní vědomí „být ovládán“. Autoři se snaží najít také odpověď na otázku, proč přechod od socialismu k demokracii musel odbočit přes Lukašenkovu diktaturu, proč příčinu zhoršení ekonomické situace po osamostatnění viděli Bělorusové v odtržení od Ruska, proč nad touhou po vlastní identitě zvítězil pocit provinčnosti a rusifikované vědomí Bělorusů…
… Minsk, nebo Miensk, jak se tehdy nazývala, obsahovali po řadě Němci, Poláci, bolševici, rudí, a zdejší lidé zatím obchodovali s vodkou a se zbraněmi,pouštěli do oběhu německé marky a polské zloté, naslouchali politickým řečníkům v místním Hyde Parku – na Brachalce – a nikomu nevěřili, zašívali se u požárníků, aby nemuseli na nucené práce, tiše zrazovali jedny okupanty pro druhé a nedělali to hlavní – nevěnovali se svému národnímu životu. Tuto nezdravou reakci na historické změny popsal Kupała jako tutejšasć (zdejšství). Kupała znal cenu tohoto tut (zde) jako centra běloruského vědomí, jeho osudu i bolesti, se kterými se Bělorus pravděpodobně nikdy nerozžehná, neboť i tutejšasć jako nemoc je část jeho samého…
Je bezpochyby záslužným nakladatelským počinem, že tato kniha mohla vstoupit do naší knižní nabídky. Je k zamyšlení, zda by nestálo zato nechat vzniknout podobnému souhrnnému textu o tom „jací jsme vlastníma očima“ o nás samých…
Vydalo nakladatelství Dokořán s.r.o. a Člověk v tísni – Společnost při ČT, 2005
Aleś Ancipienka, Valancin Akudovič (editoři)
Z běloruštiny přeložili Adam Havlín a Daniela Kolenovská
Doporučená cena 198 Kč

JANA DOLEŽALOVÁ


Kurzy měn
25,620
21,830
29,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře