K nejzákladnějším pojmům naší kulturní historie patří i některá literární díla, utvářející představu o národní minulosti. Rovněž tato díla mohou mít svá jubilea - a takové jubileum má teď přeslavná Babička Boženy Němcové. Zrovna v květnu 1855 se totiž objevil první sešit tohoto nejznámějšího díla Němcové s obálkou tmavší zelené barvy (Babička zprvu vycházela po sešitech, tj. na pokračování) - díla, které přežilo a předčilo mnoho jiných kdysi populárních knih z tehdejších časů.
Sté padesáté výročí vzniku a vydání Babičky připomíná výstava, probíhající až do posledního června (tj. do konce školního roku) v Národním muzeu, které u nás jako jediné vlastní nejstarší sešitové vydání Babičky. Výstava ale odkazuje i na další okolnosti, související se vznikem knihy. Třeba že sama autorka nepovažovala Babičku za své vrcholné dílo nebo že od nakladatele J. J. Pospíšila za ni dostala úhrnem vyplaceno 158 zlatých a 58 a půl krejcaru: bylo to mnoho nebo málo? Co za to šlo tenkrát pořídit? Raději připomeňme, že mnozí autoři dnes nedostanou za své knížky ani zrušený desetník, o nějakém eurocentu ani nemluvě, a přesto se o jejich nakladatelích mluví jen v dobrém, zatímco vydavatelům Babičky se doposud spílá, proč Němcové na honoráři nepřáli. Málo se ví, že za pouhé tři roky vznikl i první německý překlad, v tom se ale vypustilo plných sedm kapitol (devátá až patnáctá), takže se němečtí čtenáři nedoveděli ani to, že bylo "v babiččině světnici jako v zahradě" - a zhola nic o osudech titulní hrdinky! Slovensky vyšla Babička až roku 1927, kdy už existovalo i vydání v esperantu. Zato Americký klub dam, spolek moderních žen své doby, zaslouží pochvalu: už pár let po smrti Němcové inicioval zbudování prvního spisovatelčina pomníčku.
V Národním muzeu však můžeme v Kabinetu knižní kultury až do konce července navštívit i jinou výstavu z kulturní minulosti, tj. o životě a díle Magdaleny Dobromily Rettigové. Nebyla to jen autorka věhlasné Domácí kuchařky aneb Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, neboli spisu v českých domácnostech čtenějšího než Babička. Autorka vydávala i četná bohulibá a chvályhodná knižní poučení, určená k tomu, by si ženstvo české vědělo v životě rady. Své knihy chápala jako "dárky dcerkám českoslovanským" a sepsala pro ně v roce 1840 spis Mladá hospodyňka v domácnosti jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla... Rettigová byla příkladná bábinka své doby, největšími hodnotami byly v jejích očích Náboženství, Ctnost, Pořádek a Pracovitost. Svou Domácí kuchařku ostatně vydala právě v době, kdy Božena Němcová/Barunka Panklová poznala svou vlastní babičku-bábinku Magdalénu Novotnou, která se na pět let usadila u jejích rodičů v Ratibořicích.
