Prohra, jež vrací náladu | Reflex.cz
reklama
nahoru

Prohra, jež vrací náladu

Pavel Kovář12. června 2008 • 09:47
Prohra, jež vrací náladu

V minulém sloupku o fotbalovém Euru jsem v závěru napsal: ... tomu, že budeme hrát s Portugalskem ve stylu „nahoru dolů“ a že to bude fotbalové představení hodné Eura, nevěřím. Byla by to naše sebevražda. Takže jsem se zmýlil i nezmýlil. Český tým totiž odhodil obrannou taktiku, hrál „nahoru i dolů“ a předvedl výkon hodný Eura. Prohra 1:3 by sice mohla být nazvána sebevraždou, ale ne tak docela. Prohráli jsme totiž se ctí a po výkonu, za nějž se nelze stydět.

reklama

V minulém sloupku o fotbalovém Euru jsem v závěru napsal: ... tomu, že budeme hrát s Portugalskem ve stylu „nahoru dolů“ a že to bude fotbalové představení hodné Eura, nevěřím. Byla by to naše sebevražda. Takže jsem se zmýlil i nezmýlil. Český tým totiž odhodil obrannou taktiku, hrál „nahoru i dolů“ a předvedl výkon hodný Eura. Prohra 1:3 by sice mohla být nazvána sebevraždou, ale ne tak docela. Prohráli jsme totiž se ctí a po výkonu, za nějž se nelze stydět.
Potěšitelné je zjištění, že i bez dosud nepostradatelného obra Jana Kollera, jenž v první půli zůstal na lavičce, může naše mužstvo hrát dobře, že může hrát Fotbal. Protože odpadl onen stereotyp „vše na Dinovu hlavu“, byl herní projev mnohem variabilnější, ne tolik takticky svázaný, obranný a divácky nezáživný. Šanci nastoupit v základní sestavě dostal naopak Milan Baroš, hrdina minulého Eura, i když poslední dobou neměl formu. A ten se za to trenérovi odvděčil chutí do hry a odvahou k únikům i driblinku. Tyhle dvě změny přinesly uvolnění taktického korzetu, takže prospěly i dalším hráčům – zejména Polákovi a Plašilovi. Možná i Sionkovi, jenž navíc prožívá údobí životní formy. Zkrátka – na našem mužstvu bylo vidět, že má radost ze hry. A to je přece základ fotbalu.
Nastal jakýsi psychologický paradox: se Švýcary jsme utrpěli cennou výhru, jež ovšem vzala příznivcům fotbalu náladu, s Portugalci naopak prohru, která fanouškům náladu vrátila. Proto může být náš nedělní souboj s Turky, jejichž až skoro živočišná houževnatost v zápase se Švýcary zaslouží obdiv, opravdu mimořádným představením. O tom, že český tým bude hrát důstojnou fotbalovou roli, pochybuje asi málokdo.



Související články:

Pavel Kovář: VÝHRA, Z NÍŽ BOLELY NEJEN OČI (Reflex online, 9. 6. 2008)



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama