Po ukončení první části tohoto ligového ročníku lze říci, že fotbal by mohl brzy nalézt nového Jana Kollera. Dlouhána, „pivota“ s jistou hmotností, kterého obránci jen těžko ubrání ve vzduchu. Libor Došek před trenérskou změnou ve Spartě moc nehrál, ale s příchodem dua Bílek – Siegl nastoupil v deseti zápasech a dal osm gólů. Stal se králem střelců a Sparta jeho zásluhou podzimním mistrem.
To, že takto významně zasáhl do průběhu ligy někdejší skoro náhradník, nesvědčí o její vysoké kvalitě. Ale s tím se musíme smířit. Většina nejlepších hráčů působí přece v cizině. Což fanoušek ví a občas ho to rmoutí. Na druhou stranu možnost jít za lepším motivuje ty fotbalisty, kteří jsou zatím doma, aby na sobě pracovali. A jestliže se mezi nimi najdou učebnicově příkladní dříči, jako byl Pavel Nedvěd, bude to pro český fotbal jen dobře. Ostatně jiné možnosti neexistují.
Nad Doškovou ligovou bilanci se určitě zamýšlí trenér reprezentace Brückner. Na dlouhánech je přece hra národního týmu dlouhodobě budována. Leč duo Koller (202 cm/ 105 kg) a Lokvenc (193 cm/93 kg) stárne, oběma je třiatřicet, a s věkem se logicky přihlašuje i „únava materiálu“; Kollera již trápí svalová zranění dlouhé měsíce. Pravda, občas není na „pivoty“ zrovna pěkný pohled, ale dnešní fotbal je někdy v pokutových územích volný styl v zápase, a tudíž bez řádně narostlé postavy není šance. Právě takovou má zmíněný Došek (199 cm/93 kg). Navíc není ani moc příjemné proti němu hrát, když vyskočí a rozhodí ruce, může lokty nevědomky své strážce pěkně „pohladit“ ve tváři, aniž by v tom byl zlý úmysl. Ale na druhou stranu není nad to, má-li obránce z útočníka respekt. Koller začínal v reprezentaci jako šestadvacetiletý, proč by sparťanský Došek nemohl mít premiéru v příštím roce, kdy mu bude devětadvacet.
Liga je vyrovnaná, a to mnohem více na špici než na chvostu. V čele je mezi první Spartou a čtvrtou Slavií rozdíl pouhých dvou bodů, přičemž mezi odvěké pražské rivaly se vtěsnaly Liberec a Mladá Boleslav, kluby z českého venkova, jež předvádějí u nás v současné době zcela bez pochyb nejpohlednější fotbal.
Z pelotonu pronásledovatelů hrálo sympaticky na podzim náhle oživnuvší Brno a mladý tým Českých Budějovic, byť mu chyběl nemocný Poborský. Jistou kvalitu, ale současně i výkyvy měly Jablonec a Teplice. Nečekaně ožil nováček z Kladna a po příchodu trenéra Petržely se probudila Olomouc. O sestup si to patrně rozdá trio Příbram, Zlín a Slovácko. Ve dvou případech jde o kluby spojené s kontroverzními podnikateli, kteří měli či mají problémy se zákony i ekonomikou. To nakonec mluví za vše.
