Kulinářský turismus… u nás? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Kulinářský turismus… u nás?

JOSEF VOMÁČKA10. dubna 2009 • 12:48
Kulinářský turismus… u nás?

Cituji: Kulinářský turismus je cestování za pozoruhodnými kulinářskými zkušenostmi všeho druhu, turisté si dnes čím dál častěji vybírají dovolenou podle toho, co dobrého na talíři tam mohou očekávat.

reklama

Cituji Travel Trade Magazine: Kulinářský turismus je cestování za unikátními a pozoruhodnými kulinářskými zkušenostmi všeho druhu, turisté si dnes čím dál častěji vybírají dovolenou podle toho, co dobrého na talíři tam mohou očekávat.
Pozor, neplést si s návštěvami ohvězdičkovaných restaurací, ty patří do podskupiny gurmetský turismus.
Cituji MF Dnes: Pražské hotely zejí prázdnotou – pokles od ledna do dnes činí oproti loňskému slabému roku dalších osmnáct procent.

Desítky let jsme přesvědčovali sami sebe i druhé, že česká kuchyně je výborná; trochu těžká, ale takřka unikátní. Pravděpodobně jsme – asi deformováni tehdejším vnuceným rozdělením světa a zblblým myšlením – pozapomněli, že česká kuchyně vlastně splývá s kuchyní středoevropskou, rozprostírající se od Bavorska po Rakousko. Dnes to snad můžeme lehce přijmout – Bavorsko i Rakousko jsou milé a spřátelené země , tak proč se od nich u sporáku oddělovat?
Zkuste si však dát něco z této „kuchyně našich babiček“ u nás. Velká část Prahy i jiných měst nemá vůbec žádné normální české restaurace, kde by někdo nabízel základní, dobrá, nám všem známá středoevropská jídla, za přijatelné ceny a v čistém prostředí. Ponechme stranou pár desítek opravdu zajímavých, ale nebetyčně drahých restaurací, věčně zejících prázdnotou a čekajících na bůhví koho.
V těch dalších si opravdu nemůžete dát knedlíky s vejci (má je každá normální vídeňská kavárna), trhanec s ovocem, pravé šunkafleky (ty dostaneme od Bavorska po Budapešť), dobré zapečené brambory… Kde jsou třeba plíčky, kdo vám udělá dršťky na smetaně, kde mají bramborové placičky (neplést s vulgárním bramborákem) jako přílohu či hlavní jídlo? Bramborové šišky zmizely, holoubátko s nádivkou si nedáte nikde, všemožné omáčky od rajské po černou, obyčejnou žemlovku neboli semlbábu taky ne (nedávno jsem viděl, jak ji – vonící a chřupavou – nábožně porcuje otec rodiny v kavárně Central na Herrengasse)!
Nechtěl bych šéfy restaurací nijak pomlouvat ani omlouvat, ale občasné zalistování staršími kuchařkami by možná jejich podnikům, a tím myslím vlastně hostům, prospělo! Kde jsou nejrůznější nákypy, pravé ovocné knedlíky, všemožné množství nudlí, nejraději doma dělaných? Pamatují si vůbec, jak lze dobře upravovat „domácí“ ryby? Kampak se asi ztratila vaječná jídla – od nejrůznějších míchanic po vejce ruské? I v polévkách zůstává veliká, veliká mezera! Zvěřina se z nějakých důvodů ze stolů takřka ztratila, zadělávaná jídla jsou asi moc pracná, zelenina je nejlepší studená z konzerv, že,…
I když například piva se opravdu v posledních dvaceti letech výrazně zlepšila, jejich nabídka je k uzoufání nudná; přestože zajímavých piv, vařených menšími lokálními pivovary jsou desítky. Nabídka vín, teď v době znaleckého boomu, je v průměrné restauraci mizerná; horší, než bývala v těch nedávných tupých dobách.
Opravdu to vypadá tak, že se restauračnímu podnikání věnuje kdekdo, jsa bez vzdělání, fortele, nápadů, chuti, vášně, radosti, obětování… Genetická výbava, pěstovaná po staletí zmizela za oněch padesát let tak dokonale, že když objevíte podnik, kde Vám udělají dobré jídlo, roznáší se to rychlou šeptandou jako upozornění na zázrak. Do toho si připočtěte podprůměrné a drahé pizzerie, nechutné čínské podvodníky, původně snad automechaniky či co, globální veleblbinky jako KFC či další, a máte hotovo!
Česká kuchyně ve své profesionální podobě zmizela. To, co ještě přetrvává, jsou pouze jídla podávaná v hlučných pivnicích, kde hostovi jde spíše o kus žvance před dalším pitím než o chuťový zážitek.
Kvůli jídlu k nám opravdu nikdo jezdit nebude. A ani nemusí. Dobrou kuchyni má doma, a to i tu „naši“, českou…



Další články z rubriky JINÉ MĚSTO naleznete ZDE


Související články:

Ivan Jemelka: POTOTALITNÍ GASTROVÝCHOVA
(Reflex č. 11/2009)
Státních i soukromých gastronomických škol, kde se lze vyučit kuchařem, je u nás sice dost, ale jejich absolventi nepatří v oboru k nejšikovnějším...
Bohumil Pečinka: PODVOD Z PRÁŠKU
(Reflex č. 2/2009)
Ještě nikdy po převratu se mezi lidmi tak intenzívně nemluvilo o vaření a hospodách. Současně nikdy nebyla kvalita průměrné gastronomie na tak nízké úrovni...
Bohumil Pečinka: CO JE GASTRONOMICKÉ PEKLO?
(Reflex č. 42/2008)
Jaká je kulinářská podoba pekla? A proč jsou ještě devatenáct let po listopadu 1989 tak propastné rozdíly mezi průměrnou rakouskou, italskou, francouzskou, německou a českou restaurací?

JOSEF VOMÁČKA


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama