Nikdy neříkej nikdy

Nikdy neříkej nikdy

Nikdy neříkej nikdy

Jistě: největší pravomocí českého prezidenta je neopít se na Silvestra tak, aby mohl na Nový rok přečíst svůj projev. I proto se divím, že celkem decentnímu liberálnímu profesorovi MIT Janu Švejnarovi stojí za to paktovat se s velmi nedecentním absolutistickým Jiřím Paroubkem. Není snad lepší mluvit denně ke studentům než jednou ročně k opilým Čechům?


Nebudu ani jednomu z nich předhazovat, že Paroubek ještě před pár týdny prohlásil, že „Jan Švejnar není pro ČSSD přijatelný“, což Čechoameričan s letenkou do USA v kapse rád potvrdil. To by bylo novinářsky laciné. Politik Paroubkova formátu musí být flexibilní; musí mít čuch a koule třikrát denně popřít sám sebe a pak nechat mluvit Davida Ratha. Švejnar to má dokonce přímo ve své ideologii; jako skutečný liberál musí nechat ideje volně plynout, ne bigotně lpět na dogmatu svých slov jako konzervativci. Podívejte, kam to se lpěním na vyčuzování z děr dotáhl třeba George Bush. Za rok vyčoudí vlastní republikány z Bílého domu.
Přesto by měl Švejnar vědět, že se fotí s politikem, jehož jediným liberálním činem zatím bylo chlubit se platem a oblekem, na které si nikdy sám nevydělal. Odjakživa dojí daňové poplatníky, což je snad až příliš liberální. Už dávní liberálové věděli, že decentní muž si na sebe vydělá sám - jinak nemá v politice co hledat. Stejně je to legrace: jak je jeho dobrým zvykem, udělal Paroubek tlačenkový nářez i z volby prezidenta. Kvůli své chorobné touze vrátit ODS Kubice, Kočku i volební porážku udělá pro vypuzení Václava Klause z Hradu cokoli. Brzy tak bude Prahou obcházet tolik Paroubkových kandidátů na prezidentského kandidáta, že do sebe budou vrážet na ulici.



Související články:

Milan Šíma: HAVEL BYL ESO
J. X. Doležal: VEVERKA HULI PREZIDENTEM