nahoru

Čaroděj Harry v odkouzleném světě

TOMÁŠ FEŘTEK8. srpna 2005 • 11:32

Je to každoroční rituál. První série pokusů o interpretaci úspěchu Harryho Pottera přichází v létě, poté co vyjde nový díl v angličtině, další zhruba za půl roku při českém vydání. Dovolil bych si na tu hromadu přidat také jeden názor, tentokrát literárně historický. Shrnout se dá stručně. Harry znovu začaroval to, co Robinson a Jules Verne odčarovali.


Důvodů, proč je čarodějův učeň Harry globálně úspěšný, je samozřejmě víc, ale za ten zásadní považuji, že prostě souzní s linií literatury (a to nejen dětské), která se v posledních desetiletích opět snaží „zakouzlit“ náš pro leckoho k nesnesení racionální svět. Když se podíváte na první knížky, které dnes považujeme za dětskou literaturu, na Robinsona a verneovky, je jejich étos jednoznačný a přesně opačný než u Pottera. Vyslanec evropské „rozumné“ civilizace se ocitne kdesi uprostřed divochů a nekultivované přírody a s pomocí řemesel, přírodovědných znalostí a lučby své okolí civilizuje a zbavuje temnoty a iracionality. Až na hranici grotesknosti tenhle princip dovedl Verne v Tajuplném ostrově. Jeho Cyrus Smith, Mirek Dušín vybavený encyklopedickými znalostmi, „odkouzlí“ ostrov opravdu do důsledků a přemění ho v tovární dvůr a zemědělskou farmu včetně vysoké pece a telegrafu. Dokonce i tajuplný duch Nemo se nakonec ukáže být ve skutečnosti vědcem kočujícím v elektrické ponorce. Podobná tendence v didaktické literatuře převládala dlouhá desetiletí, kdy byla racionalistická kolonizace temného světa iracionality v módě.
První stopy obratu se dají zaznamenat počátkem dvacátého století a od jeho poloviny už je to zcela zřejmý trend. Euroamerickou společnost kolonizoval rozum natolik, že životní osudy naprosté většiny obyvatel pozbyly jakéhokoli nadosobního smyslu, který by přesahoval měsíční splátky spotřebního úvěru. Zkuste o něčem takovém psát dobrodružné knihy pro děti! Proto autoři otočili kormidlo do protisměru, proto měl už v padesátých a šedesátých letech tak obrovský úspěch Hobit a Pán prstenů. Vrátil do života prožitek vášnivého boje o smysl a osud civilizace, a především tajemství, neproniknutelnost a kouzla. A duše vyprahlé (a zhýčkané) civilizačním racionalismem po téhle literatuře sáhly s ještě větším nadšením, než jejich pradědové louskali Robinsonovo vyprávění o první sklizni pšenice vypěstované z jediného zrna. Autorka příběhů o Potterovi je rafinovanější jenom v tom, že onen vášnivý svět nehledá v dávné a nebo dokonce vymyšlené minulosti, ale našla ho za nádražním sloupem na nástupišti 9 a tři čtvrtě, za každou zdí, na kterou poklepete hůlkou a můžete vstoupit do světa plného kouzel. A dokonce onen spor mezi poněkud tupým racionalismem a světem čarodějů učinila tématem knihy. Jak se ti rozumní a nudní Dursleyovi vztekají a brání každé zmínce o kouzelnících a iracionalitě! Skoro jako ve skutečném světě katolická církev, kterou Harry tak znervóznil, protože kouzla a čáry dávají příliš mnoho svobodného prostoru lidské fantazii. Vítejte v zakouzleném světě.

TOMÁŠ FEŘTEK


Kurzy měn
25,680
21,690
28,540
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře