Co přinesl den (pondělí 23. 3.)

DSZ – JARO ČESKÉ POLITIKY? / ZÁVĚR SJEZDU PAROUBKA ROZLADIL / BUDE VLÁDA VLÁDNOU V DEMISI?
„Podle informací Práva“ nemůže vláda počítat s hlasy bývalých poslankyň za SZ Jakubkové a Zubové. Zubová se navíc stala členkou předsednictva „Demokratické strany zelených“ a Jakubková čestnou členkou (!!) této strany. I vzhledem k tomu bych řekl, že informace Práva budou přesné. Předseda nové strany Koval označil svou stranu za „jaro české politiky“. Něco podobného už na starém kontinentě jednou bylo: Giovinezza, giovinezza, primavera di bellezza!
Rovněž podle informací Práva, které v těchto věcech bývá informováno velmi dobře, začala druhá část sjezdu ČSSD přesně v intencích předsedy Paroubka, ale průběh a závěr ho dosti rozladil. Svých 75 % prý nepovažoval za tak velký úspěch, za jaký ho pak stoicky před novináři vydával (nepochybně snil o obvyklých 99,9 %), navíc ho dohnali a předehnali všichni zvolení místopředsedové až na Onderku. Nechápu, proč se kvůli takové věci zlobí, je normální, že energický předseda má ve straně víc nepřátel než ti, kteří jsou víceméně v jeho stínu – to, že Paroubka dokáže něco podobného vytočit, svědčí o jeho psychické nevyrovnanosti a z toho plynoucí nebezpečnosti.
Zhrzený Jaroslav Foldyna zjevně zabránil tomu, aby jeho konkurentka v Ústeckém kraji a novopečená hejtmanka Jana Vaňhová byla zvolena místopředsedkyní strany (ČSSD má podle stanov čtyři místopředsedy a jednu místopředsedkyni). Funkci místopředsedkyně se pak nepodařilo obsadit, nejblíže zvolení byla stínová ministryně spravedlnosti Benešová (v případě jejího zvolení prý Paroubek hrozil okamžitým odstoupením, vztahy mezi sociálně demokratickými přáteli bývají někdy dosti složité). Ve věci přenesení volby místopředsedkyně na Ústřední výkonný výbor se předseda dostal do konfliktu s plénem, které dávalo hlasitě najevo nespokojenost, takže vyhrožoval, že půjde domů (jakýsi bezděčný návrat do dětských let). A nakonec mu přátelé zvolili za předsedu kontrolní komise Martina Starce, kterého údajně nemůže ani cítit.
Je slušné konstatovat, že ČSSD pořád vykazuje jakési dílčí vlastnosti normální strany. Je to ovšem strana bytostně česká, což se projevilo tím, že když se jednání dostalo do časové tísně, původně odmítnutý návrh přenést volbu místopředsedkyně na ÚVV hladce prošel. Paroubka ten úplný závěr ovšem neuspokojil a bezprostředně po ukončení sjezdu s manželkou kvapně uprchl.
V nedělních Otázkách Václava Moravce navrhl místopředseda ČSSD Sobotka, že jeho strana bude tolerovat po dobu českého předsednictví v EU Topolánkovu vládu v demisi, Topolánek však musí vyměnit ministra vnitra a spravedlnosti. To implikuje jistě nespravedlivé podezření, že se ČSSD chystá zavírat své oponenty, k čemuž by potřebovala mít oba resorty pod kontrolou. Zajímalo by mne, jak k tomu Topolánka donutí, a navíc měnit ministry ve vládě, která je v demisi, je nesmysl. ČSSD také požaduje výměnu předsedy v ODS. Obojí je drzost, navíc ještě infantilní. Nicméně Klausovi a jemu věrným by se to možná líbilo.
A v týchž Otázkách Václava Moravce prohlásil místopředseda ČSSD Sobotka, že koalice prý prokázala svou slabost tím, že minulý týden prohrála ve Sněmovně prakticky všechna hlasování. Zapomněl dodat, že přitom byla oslabena o čtyři ministry-poslance, pobývající mimo ČR, protože plnili úkoly související s českým předsednictvím EU, a o poslance ODS vážně zraněného při dopravní nehodě. Využívat bez skrupulí takovéhle „výhody“ je ještě podstatně odpudivější než problém s přeběhlíky, protože jejich motivace (např. v případě poslance Melčáka) není tak zjevná jako tohle nedůstojné fixlování. Pan Sobotka by neměl považovat lidi, kteří se dívají na televizní politickou debatu, za takové blby, že podobnou demagogii bez problému spolknou.



AUTOR JE POLITOLOG