nahoru

Co víte o prezidentu Benešovi?

VÁCLAV TIKOVSKÝ4. května 2004 • 12:32

Se jménem prezidenta dr. Edvarda Beneše se v poslední době setkáváme často, ať už v souvislosti s dekrety, které podepsal od 21. 7. 1940 do 28. 10. 1945, nebo s přijetím zákona o jeho zásluhách o český stát. Dne 28. 5. uplyne také 120 let od jeho narození, což je jistě dobrá pohnutka, abychom si přezkoušeli, co o něm víme či nevíme. (Pozn. red.: u některých otázek může platit více možností.)



1. V jak početné rodině se E. B. narodil a vyrůstal?


Jako jedno ze čtyř dětí.
Měl dva starší bratry: Vojtu a Václava.
Byl jedináček, na něhož se soustřeďovala veškerá pozornost rodiny. Důkazem toho mohou být jeho studia v zahraničí.
Narodil se jako desáté dítě svých rodičů.


2. Jaké pohnutky ho vedly ke studiu v zahraničí?


Studia vyšla levněji díky vysokému kursu rakouské koruny.
Mladý Beneš cítil potřebu zdokonalit svou jazykovou výbavu, proto uskutečnil studijní pobyty ve Francii, v Londýně a v Berlíně.
Počítal s tím, že jako zahraniční student dosáhne jistých úlev a výhod.
Nesnášel poměry panující v pražském českoněmeckém prostředí.


3. Proč se považoval za Masarykova žáka a pokračovatele?


Protože se Masarykovi bezvýhradně obdivoval a uznával jeho vůdčí roli v české společnosti.
Protože ho Masaryk podporoval při jeho univerzitních studiích.
Protože vystihl, že ten, kdo se bude před českou společností v této roli deklarovat, zaujme jeho místo, tzn. stane se prezidentem.
Masaryk mu poskytl větší finanční hotovost, když se mladý Beneš v roce 1909 oženil.


4. Proč vstoupil do československých legií?


Aby unikl perzekuci rakousko-uherského mocnářství za svou protirakouskou politickou činnost.
Pro družné, kamarádské ovzduší, které tam panovalo.
Aby se zbraní v ruce přispěl ke zrodu československého státu.
E. B. nebyl legionářem, poněvadž byl jedním z vedoucích činitelů čs. odboje a legie pomáhal organizovat a vytvářet.


5. Z čeho těžily hlasy vinící Beneše z úkladů o život Milana Rastislava Štefánika, který zahynul při letecké katastrofě v roce 1919?


Byli rivalové soutěžící o přízeň TGM. MRŠ by se býval rád stal ministrem zahraničí, zatímco Beneš si tento post rezervoval pro sebe.
Byli povahově naprosto rozdílní a nesnášeli se. Temperamentní a výbušný MRŠ Beneše v jedné hádce obvinil, že strhává všechen vliv na sebe a není schopen družné spolupráce.
Paní Hana Benešová se MRŠ velmi obdivovala, a Beneš na něj proto chorobně žárlil.
Hlasy přičítající Benešovi vinu na Štefánikově smrti postrádaly oporu v realitě a sloužily vždy jen k podněcování národnostních rozepří mezi Čechy a Slováky.


6. Ve kterém roce byl poprvé zvolen československým prezidentem?


V roce 1933, v odezvu na nástup Hitlera do funkce říšského kancléře.
V roce 1934.
V roce 1935.
Na jaře v roce 1938.


7. Jaké rukavice měl při podpisu mnichovské dohody na podzim roku 1938?


Černé, aby touto formou manifestoval svůj hluboký zármutek nad zmrzačením Československé republiky.
Oblékl si rukavice z rudé jelenice, aby vyjádřil své přesvědčení, že Sovětský svaz nám poskytne rozsáhlou pomoc a že spolu s Rudou armádou hitlerovské Německo porazíme.
Žádné, protože potupný dokument odmítl podepsat.
Žádné, protože k jednání o kapitulaci Československa vůbec nebyl přizván.


8. Proč se Beneš domníval, že Stalin je mu zavázán osobní vděčností?


Protože se zasloužil o vstup SSSR do Společnosti národů, a tedy o jeho nástup na evropskou politickou scénu.
Protože jako prezident meziválečné ČSR podporoval výzbrojní program Rudé armády.
Protože diplomatickou cestou poskytl Stalinovi informaci o údajném spiknutí maršála Tuchačevského proti němu.
Včas ho zpravodajskými kanály varoval před napadením hitlerovským Německem.


9. E. Beneš platil v západním světě za vynikajícího diplomata a znalce evropských poměrů. Na jakých diplomatických jednáních a konferencích se během druhé světové války podílel?
Na Atlantické chartě, podepsané v srpnu 1941 představiteli USA a Velké Británie.
Na přípravě konference tří velmocí v Teheránu v roce 1943.
Na jaltské konferenci v únoru 1945.
Nepodílel se na žádném z těchto diplomatických aktů, a to ani v přípravných fázích.


10. Jak si představoval poválečné uspořádání Evropy?


Německo bude rozděleno na jednotlivé samostatné státy, čímž bude do budoucna likvidována tzv. německá hrozba.
Vzniknou různé regionální bloky, jako např. blok severských států, balkánská federace, předpokládal, že velmi zesílí vliv SSSR na evropské dění. Československu připadne důležitá role mostu mezi Východem a Západem.
Československo bude za okupaci hitlerovským Německem odškodněno úpravami státních hranic na úkor Německa, jako např. připojením Kladska či vyrovnáním severočeských výběžků.
Nevěřil v další trvání Československa, a proto se již za války exponoval pro vznik česko-polské federace.



11. Jaké motivy ho vedly k podepsání prezidentských dekretů v roce 1945, na jejichž základě došlo ke konfiskaci majetku zrádců a kolaborantů a k odsunu Němců z tehdejší ČSR?



Usiloval o získání co největší popularity po návratu ze šestiletého exilu.
Chtěl tímto způsobem odčinit Mnichov.
Chtěl do budoucna vyloučit vznik tzv. páté kolony z německých menšin, v čemž spatřoval příčinu rozbití předmnichovské republiky. Opíral se přitom o usnesení postupimské konference.
Určitou roli sehrál i tlak protiněmeckých nálad v širokých vrstvách obyvatelstva, vyvolaných nacistickými zločiny během okupace.







Hodnocení (0-30 % správných odpovědí)


Můžete přidat na výkonu




Hodnocení (30-70 % správných odpovědí)


Uspokojivý výsledek




Hodnocení (70-100 % správných odpovědí)


Postupujete do výběrového kola



Kurzy měn
25,760
22,280
29,380
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější