Podnikání po Česku: Dohodnout se v Číně je jednodušší než v Nehvizdech | Reflex.cz
nahoru

Podnikání po Česku: Dohodnout se v Číně je jednodušší než v Nehvizdech

Leila Chadalíková22. července 2016 • 16:00
Podnikání po Česku: Dohodnout se v Číně je jednodušší než v Nehvizdech
foto: MICHAL SVÁČEK / MAFRA / Profimedia

Dnes už světoznámé a zákaznicky úspěšné zeleninové lupínky pocházejí z Čech. Řepa, celer, mrkev. Ačkoliv chipsy Tretter's  najdete v regálech většiny velkých řetězců a firma vyváží i do Anglie, Izraele nebo Rakouska, paradoxně na největší překážky v podnikání prý naráží „doma“, tvrdí v rozhovoru spolumajitel firmy Michal Tretter. V obci Nehvizdy, kde firma Chips Praha otevřela ve zkušebním provozu moderní výrobní linku. 

Michal Tretter (42) pochází ze staré barmanské, ale i divadelnické rodiny. Po revoluci odešel do zahraničí na zkušenou. Když se vrátil, byl to on, kdo české barmany učil míchat drinky, žonglovat s láhvemi a šejkry, učil je dělat show. Založil s otcem 1. Barmanskou akademii. Zároveň to byl on, kdo v Česku rozjel akce barové Open party, do té doby s tím nikdo neměl zkušenost, přivezl to ze zahraničí. Například tenista Petr Korda je jakýsi kmotr baru a jeho dcera Jessica si v Tretters baru odbyla premiéru s alkoholem pod dozorem otce. Mluví se o něm jako o barmanské legendě. A za barem vznikl i nápad s lupínky, které nejdřív dělali v malém v Tretters baru. 

Říkáte, že jste nyní získali certifikáty pro vývoz do Číny, ale že větší problémy máte s radnicí v Nehvizdech. Proč?

„Z takového vyššího kontextu to přisuzuji ještě pořád obecnému povědomí, že každý podnikatel je beztak lump a politici s úředníky jsou vrchnost, která na ně musí dohlížet. To je neblahé a dosud žijící dědictví komunistického režimu, bohužel. Ale už si nikdo neuvědomuje, že z čeho vlastně ta obec staví třeba čistírnu odpadních vod? To není tak, že radnici spadnou peníze z nebe. To jsou peníze z daní, které my s dalšími podnikateli tady odvádíme. Stejně jako dotace z EU nepadají z nebe, jsou z daní podnikatelů z Německa nebo Francie. Takže, když si chcete odpočinout na lavičce před kostelem, není to lavička od pana starosty, to je lavička od nás podnikatelů. A v našem případě se bude ten podíl na rozpočtu významně zvyšovat.“

A v čem tedy spočívají ony překážky a proč?

„Proč, tak to sám nevím. My jsme v Nehvizdech koupili starou halu, zrekonstruovali ji ve standardu moderní evropské výrobny, koupili výrobní linku z Anglie a zahájili nejdřív testovací a následně zkušební provoz. A do toho nás radnice v osobě předsedy stavební komise Richarda Sedlického bombarduje pořád nějakými stížnostmi. Třeba kvůli pachu. Ale. Sídlíme v areálu bývalého družstva a padesát metrů od nás je statek, krávy, býci, hnůj. Kousek dál jsou prasata. My jsme do čtyřstupňové filtrační jednotky odcházejících pachů, ze které vychází proužek bílého kouře, investovali tři miliony korun.“

Má to nějaký dopad na firmu?

„To právě teď řešíme. Přišli jsme o jeden kontrakt na třicet milionů. Ale je to takové komplikované. Přece nepodnikáte, abyste se soudil s radnicí? Naopak, chtěli bychom být sociálně odpovědná firma, která se o společenské a životní prostředí, kde podniká, aktivně stará.“

Michal Tretter se  snaží soudním sporům za každou cenu vyhnout. Jak situace kolem oblíbené pochutiny dopadne a zda dojde k nějaké dohodě, či smířlivějšímu jednání ze strany obce, je otázkou. 


Klíčová slova:
Tretter'spodnikáníčínaNehvizdy


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější