„Vzpomeňte si na mě: teprve až spadnou první domy, začne se vláda konečně zabývat tím, že se v Česku staví velmi nekvalitně, hlavně veřejné zakázky,“ tvrdí inženýr Radek Bedrna (41), šéf české, slovenské a maďarské pobočky mezinárodní firmy, vyrábějící stavební materiály.
Proč se staví nekvalitně?
Dlouhá léta byla jediným kritériem pro výběr firmy ve veřejné zakázce nejnižší cena. Dnes se to trochu zlepšilo, ale podstata zůstala stejná. Vyhrávají většinou nabídky těch, kdo jdou výrazně pod cenu a celkově podstřelí zakázku. Firma však není charita a musí být zisková. Takže se peníze vytahují na úkor kvality. V první řadě se používají ti nejlevnější dodavatelé, výrobky a technologie. Následně se nedodržují postupy práce. Situaci ztěžuje to, že v Česku není stavební dozor – hlavně u veřejných zakázek – schopen účinné kontroly. To neskončí dobře.
Kdy se z toho stane veřejný problém?
Až spadnou první domy. Například v Praze. Pak se tím konečně někdo na úrovni vlády začne zabývat, protože pochopí, že to, co se dnes děje, je neudržitelné. Kontrola staveb je dnes nedostatečná, takže všichni zkoušejí, kam se dá až jít. Ve stavebním byznysu jsme také svědky vydírání malých firem ze strany těch velkých, které z nich chtějí vysát maximum.
Jakým způsobem?
Dnes je standardem neplatit menším subdodavatelským firmám posledních 10 % faktur. Některé si to dokonce dávají už do rozpočtu. No a pak velké firmy nutí ty malé podepisovat rozsáhlé smlouvy se stovkami právních kliček. Malé firmy nemají dost peněz na právníky, takže to většinou podepisují, čímž jsou později vydíratelné. Současně samy nemají prostředky na následné soudní spory, takže raději oželí další faktury. No a pak je tady zádržné.
Co je to zádržné?
Firmy dostanou pět procent z ceny díla zaplaceno až v momentě, kdy skončí záruka. Ta může být pět nebo deset let, ale jen pokud se neobjeví nějaká vada. Velmi obtížně se na velkých stavbách posuzuje, co je vlastně vada a kdo ji způsobil. Navíc často k posuzování není dodavatelská firma přizvaná.
Proč jste před rokem nazval zateplování domů největším průšvihem desetiletí?
Nemám moc rád dotace a subvence, protože pokřivují ekonomiku a svévolně mění spotřebu lidí. Když vyhlásíte dotace na zateplování – tzv. zelenou úsporám –, jen donutíte lidi, že si nekoupí auto nebo nepojedou na dovolenou, ale zateplí si dům. Jen tu svou spotřebu přesunou jinam. Dotace tak uměle zvyšují poptávku.
Proč je to špatné?
Jednak to ublížilo stavebnictví jako oboru, jednak je to celé nesmysl. Vezmeme to po pořádku. Když stavební firmy zjistily, že zelená úsporám je zdrojem velkých příjmů, přesměrovaly se na zateplování, přičemž předchozí zakázky pustily k vodě. Ve chvíli, kdy došly dotace, už se nebyly schopny většinou reorientovat a spousta jich zanikla. Navíc neměly absolutní zkušenost se zateplováním, rychle do firem nabraly nekvalifikované lidi a výsledkem je, že mnoho zateplení domů se bude muset časem strhnout.
Důvod?
Absolutně smrtící je kombinace vnějšího zateplení domů, hlavně polystyrenem, a plastových oken. Tenhle mix ucpání domů a špatné cirkulace vzduchu v bytech vede k vytvoření prostředí, v němž se nedá normálně žít. Například ve školní třídě, kde sedí 25 dětí, se během hodiny zvýší šestkrát povolená norma na CO2 ve vzduchu, takže děti jsou neklidné. Navíc zateplovat polystyrenem je zvěrstvo, protože to je vlastně ropa, tedy neekologický produkt, z něhož unikají různé plyny. V kombinaci s plastovými okny to vede k tomu, že se dům potáhne jakousi neprodyšnou obálkou. Pro úředníky je však podstatné, že splnil tzv. energetickou náročnost, odškrtnou si to a mají dobrý pocit z toho, jak pomohli lidem.
Co se děje s domem, který je pokrytý neprodyšnou obálkou?
Dříve nebo později začne plesnivět a celkové prostředí v místnostech je velice nezdravé. Jak tomu předejít? Pravidelně větrat, ale tím se zase ztrácí smysl zateplení kvůli úniku tepla.
Proč takový důraz na zateplování, když ceny energií jdou dolů?
Je to svým způsobem paradox a výsledek lobbismu určitých firem v Evropské unii i v národních institucích. Prostě se najednou začalo masově zateplovat všechno, co jenom šlo, a to je hrozné. Třeba na sídlištích už dnes můžete vidět mnoho plesnivých paneláků, takže celá zelená úsporám přinese víc škody než užitku.
Co se bude se zateplením dělat?
Nejspíš strhávat. Jak jsem říkal, když přišly dotace na zateplování, přitloukal ho na baráky každý, kdo měl ruce a nohy – výsledkem je strašná nekvalita a domy s řadami vad. To je jako s azbestem ve školách. Před pár lety jsme je kvůli tomu div nezačali bourat, protože někdo vyvolal azbestovou hysterii. Pod jejím dojmem se vymýšlela nákladná opatření, jejichž následná efektivita byla nízká.
Velký rozhovor s Radkem Bedrnou si přečtěte v tištěném Reflexu č. 29/2016, který vyšel 21. července.
