Poslanec Tejc: Míříme k prokuratuře a neomezené moci | Reflex.cz
reklama
nahoru

Poslanec Tejc: Míříme k prokuratuře a neomezené moci

Bohumil Pečinka25. dubna 2015 • 11:00
Poslanec Tejc: Míříme k prokuratuře a neomezené moci
Soudci by měli mít možnost rozhodnout o stížnosti proti stíhání ze strany speciálu, říká předseda ústavněprávního výboru sněmovny Jeroným Tejc
• foto: 
Profimedia.cz

Velká rizika zneužití a nedostatečné kontrolní pojistky vidí poslanec a předseda ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD) v novém zákonu o státním zastupitelství. Poskytl k tomu Reflexu rozhovor.

reklama

Co tento zákon přináší?

Především ruší vrchní státní zastupitelství a nastoluje třístupňový model řízení (okresní, krajské, nejvyšší). Výrazně to posiluje pravomoci Nejvyššího státního zastupitelství, takže se celá soustava přiblíží k centralizované prokuratuře než decentralizovanému státnímu zastupitelství, jak jsme ho dosud znali.

Jak se bude projevovat nový prokurátorský styl práce?

Nejvyšší státní zástupce bude mít novou možnost vstupovat do živých kauz na úrovni krajů, kde se odehrává podstatná část vyšetřování. Dříve „dosáhl“ jen na vrchní státní zastupitelství. Přináší to obrovská rizika. Velmi bude záležet na tom, kdo bude nejvyšším státním zástupcem nejen teď, ale především v budoucnu.

Dnes jsou jednotlivé složky státního zastupitelství vnitřně autonomní. Když je negativně „zasažena“ jedna část, neprojeví se to v jiné části. Pokud se v budoucnu dostane do funkce řekněme osoba nedobrých vlastností, může to ovlivnit chod všech krajských a nepřímo i okresních státních zastupitelství. To zde dosud nebylo, což považuji za velké nebezpečí.

Jaká jsou další rizika?

Nový zákon počítá se vznikem protikorupčního speciálu (dříve nazvaného Úřad pro potírání korupce), který bude v kontrolním vzduchoprázdnu, a to i ve vztahu k Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Vznik tohoto útvaru má své klady i velké zápory. V prvním případě vytvoří situaci, že bude na jednom místě soustředěn dostatek expertů. Riziko spočívá v tom, že šéf úřadu bude mít možnost si automaticky vzít všechny hospodářské a v zásadě všechny korupční kauzy pod sebe a libovolně se jich zbavovat – tohle dělat budeme a tohle dáme raději na kraj. Budoucí šéf tohoto útvaru si bude moci účelově vytrhávat a zase vracet jednotlivé případy, což může mít manipulativní podtext.

Co tím myslíte?

Šéf speciálu se rozhodne dělat určité kauzy, ale když ho přestanou zajímat – kvůli složitosti nebo mediální nepřitažlivosti –, přehodí je na kraj. Rozhodování o tom příliš závisí na jeho libovůli. Navíc je otázkou, co způsobí, že všechny tyto kauzy se mohou octnout v rukou jedné osoby, jednoho šéfa tohoto speciálního úřadu. Myslím, že to výrazně oslabuje možnost obviněných se hájit.

Proč?

Státní zástupci v posledních letech stále víc řídí vyšetřování a chodí na výslechy, takže už nejsou nezávislý dozor jako v minulosti, k němuž se advokát obviněného odvolával. Zřízení speciálního úřadu s tak velkými pravomocemi by mohlo vést k úvaze, zda například stížnosti proti postupu tohoto orgánu by neměly rozhodovat soudy, jestli mi rozumíte.

Dnes se obhájci odvolávali ke státnímu zastupitelství, ale když ono samo je iniciátorem vyšetřování, musíte tu mít nezávislý orgán, jenž posoudí, jestli nejsou porušována vaše práva. V tom zákonu je obsažena přílišná koncentrace moci.

A co dohled nad tzv. protikorupčním speciálem?

Minimální. Návrh zákona dokonce nepočítá ani s dohledem Nejvyššího státního zastupitelství, což není správné. Musí existovat možnost občana odvolat se proti neoprávněnému stíhání a musí existovat možnost opravných prostředků. Proto si myslím, že je do hry třeba zapojit soudy.

Dnes je ještě soustava státního zastupitelství velmi decentralizovaná. Rozhodující moc mají kraje a dvě vrchní státní zastupitelství. Nejvyšší státní zastupitelství pak plní metodickou a sjednocující roli. Ve chvíli, kdy vytváříme v rámci soustavy jeden orgán (speciál, Úřad pro potírání korupce), který má celostátní působnost, je to příliš velká centralizace. Je čas bavit se o posílení rozhodování soudů. To může těžko někdo zpochybnit.

Řešil by taková odvolání proti neoprávněnému stíhání nějaký speciální soud?

Ne. Myslím, že by to měl být místně příslušný soud.

Už Ústavní soud však řekl, že s právem obviněného na zákonného soudce se ze strany státních zástupců v nedávné minulosti hodně manipulovalo.

Tomu bychom v rámci trestního řádu i tohoto zákona měli zabránit. Určujícím by mělo být, kde došlo ke spáchání trestného činu. Bohužel o vazbě někdy rozhoduje soudce podle toho, jak to státním zástupcům vyhovuje.

Myslíte tzv. soudce-ubytovatele převážně ze severních částí republiky, kteří dávají na objednávku lidi do vazby, takže se za nimi táhnou státní zástupci z celé země?

Chci to říct takto: Podmínkou toho, aby systém fungoval, musí být, aby se o kauze rozhodovalo tam, kde se stane. Navíc soudci by měli mít možnost rozhodnout o stížnosti proti stíhání ze strany speciálu. Informoval jsem o tom ministra spravedlnosti. Pro mě jako předsedu ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny je to klíčová věc.

Den po zveřejnění návrhu zákona se v médiích objevily články inspirované státními zástupci, že vznik speciálu na potírání korupce si vynutí vznik párového policejního orgánu, jenž bude se státními zástupci úzce spolupracovat.

To bude na debatu a bude to souviset se změnou trestního řádu. My dnes řešíme zákon o státním zastupitelství, ale neřešíme „střeva“, to znamená, co budou ty orgány dělat. Státní zástupci si napsali sami pro sebe nový zákon, teď si nakoupí nové budovy, nové židle a začnou se zabydlovat. My sice budeme vědět, kde kdo sedí, ale teprve v této fázi se začne řešit, jak podle jejich zákona přepsat trestní řád, který vymezuje, co dělají orgány činné v trestním řízení. Mělo se jít úplně opačnou cestou – schválit trestní řád a teprve pak zákon o státním zastupitelství.

Proč se vlastně demokraticky zvolení zákonodárci dostali pod takový tlak části státních zástupců, kteří si už od roku 2011 vynucují nový zákon?

Nemluvil bych jenom o tlaku státních zástupců. Daleko víc ten tlak vzniká ze strany médií.

Která jsou převážně inspirována některými špičkovými státními zástupci.

Nejenom jimi. Především si myslím, že to není věc, která trápí většinu lidí v naší zemi. Ten zákon také chápu jako reakci na to, jak byly personálně obsazeny určité stupně státního zastupitelství. Právě proto se začalo uvažovat o reorganizaci a odtud vznikl nápad zrušit vrchní státní zastupitelství bez vazby na soudy.

V Evropě budeme zřejmě jediní, kde státní zastupitelství nebude kopírovat soustavu soudů. Zatímco soudy budou čtyřstupňové, státní zastupitelství trojstupňové.

Tvůrci toho zákona se v médiích už nechali slyšet, že budou chtít vytvořit také podobný „párový“ orgán u policie, aby měli své prodloužené ruce v terénu.

Nový policejní útvar nevidím jako reálný. Máme tu protimafiánský a protikorupční útvar, tak ať s nimi spolupracují. Praxe ukáže, jestli je nutný kooperační policejní útvar vytvářet. Přimlouval bych se zachovat dnešní stav a do budoucna uvažovat o Národním kriminálním úřadu, jenž by sjednotil celostátní útvary.

Kdo tedy bude kontrolovat Úřad pro potírání korupce nebo speciál, jak se tomu dnes říká?

Takhle debata nás čeká. Podle znění současného zákona se příliš vymyká soustavě a není odpovědný ani nejvyššímu státnímu zástupci. Pokud bude mít takto širokou moc, musí být podřízen jednak Nejvyššímu státnímu zastupitelství a současně nezávislým soudům. To je principiální věc.

Text původně vyšel v tištěném Reflexu č.16/2015.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama