nahoru

Historie ležérních sportů

VÍT NIČEMA 1. února 2001 • 00:00

Řádný šťouch je hotová věda"Pojďme hrát biliár," vyzývá Kleopatra Antonia v jedné ze Shakespearových her. Jedná se o větu, kterou začínají všechny články o "kulébru", tak proč narušovat osvědčenou tradici? Notabene, když umožnuje fanouškům zeleného plátna mytizovat původ oblíbené činnosti. Fakty doložené zprávy jsou ovšem o pár set let čerstvější: pocházejí ze šestnáctého století a třenice o to, kde konkrétně byl kulečník objeven, se táhnou přes celý kanál La Manche.

Britská verze praví, že hra vznikla v Londýně asi takhle: znuděný zastavárník Bill Knew postrkoval po prodejním pultě tři koule, jež visely coby znak obchodu nad dveřmi. Necvrnkal do nich rukama, nýbrž pravítkem (Yard) a sousedi či zákazníci, kteří si hru oblíbili také, začali oné tyčce říkat Bill’s Yard.

Francouzská verze zase tvrdí, že název hry vznikl ze slov "billes" (koule) a "art" (umění). Podle další teorie není biliár nic jiného než hra Pall Mall přenesená z trávníku na stůl ...

První kulečníkový stůl se objevil na dvoře Ludvíka XIII. Měl dřevěné okraje, které - aby se dřevěné koule lépe odrážely - byly potažené plstí. Úspěšný byl ten, kdo svou koulí trefil dvě další, a pašák navýsost vzatý udělal dokonce pět nebo šest karambolů za sebou. Král Slunce Ludvík XIV. měl od svého lékaře kulečník nařízený a musel ho hrát několik hodin denně, aby bylo předepsané denní dávce pohybu učiněno zadost. Zda nějak výrazněji zazářil, se neví, ale už v 18. století existovalo jen v samotné Paříži sedmapadesát kulečníkových stolů. Ovšem první veřejnou místností s kulečníkovými stoly se stala londýnská Piazza v Covent Gardenu.

Řádný šťouch je hotová vědaPřevratný nápad přilepit na vršek tága kůžičku dostal roku 1823 jistý profesor Mignant. Ve vězení. Jeho zlepšovák umožňoval ďábelsky skvělé falše, a Mignant byl proto také ze spojení s ďáblem podezříván. S dalšími zlepšováky přišel zhruba o deset let později Američan Phelau. Neprve vymyslel elastické odrazníky, pak jako základ kulečníkové desky zvolil břidlici potaženou napnutým suknem. Je to právě Phelau, kdo je také zapsán v kronice biliáru jako účastník prvního soudcovaného zápasu. Strhl na svou dobu rekord - neuvěřitelných devět strků.

V roce 1900 v Paříži otevřeli první hernu s patnácti stoly, při níž začala fungovat Pařížská kulečníková akademie čili první kulečníková škola na světě. Jenže to už svět znal prvního mistra světa - roku 1873 se jím v New Yorku stal Francouz Garnier.

Historie českého kulečníku sahá do doby Rakouska-Uherska a jeho masovější rozvoj nastal po první světové válce. Díky tomu, že hráči konzumovali při hře nápoje všeho druhu, pořizovali obratuchtiví hospodští do svých podniků kulečníkové stoly a podporovali i zakládání kroužků. Avšak o organizované činnosti můžeme na našem území hovořit až od roku 1935, kdy byl založen Svaz československých amatérských kulečníkových klubů a jeho členové schválili pravidla jednotná pro celou republiku. Po druhé světové válce se kulečník dostává díky svému - údajnému - buržoaznímu původu do útlumu, po roce 1989 je jeho obliba reaktivována. A stále stoupá.

VÍT NIČEMA


Kurzy měn
25,300
20,480
28,650
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře