Julia Tymošenková

Julia Tymošenková Zdroj: Profimedia.cz

Jen se nad tou Julií nerozbrečme

Pokud někdo v zemi, která aspiruje na členství v EU, kope churavějící krásky do břicha, je to určitě mimořádná okolnost. Dokonce i tak neromantické těleso, kterým je Brusel, se začne chovat kavalírsky a činí na obranu ukrajinské princezny velká gesta. Jen by neměl zapomínat, že Julie má tak trochu sklony k hysterii a v minulosti nejednou balancovala na hraně zákona.

Před dvěma lety prohrála Tymošenková volby, které označila za zmanipulované, i když proběhly docela regulérně. Vítěz voleb Viktor Janukovič proti ní zahájil kriminální vyšetřování, čemuž se sotva mohla divit, když předtím hrozila Janukovičovi tímtéž. Během procesu Julie plamenně kázala, označila soudce za „štěnici“ a pokřikovala tak hlasitě, že vynesení rozsudku nebylo slyšet. Za nevýhodnou smlouvu o nákupu plynu z Ruska obdržela sedm let vězení.

 

Podle evropských měřítek se jednalo o politický proces, takže EU hrozí zastavit přístupová jednání s Ukrajinou. Prezident Janukovič by rád vyžehlil skandál tak, že pokoutně změní trest na podmínečný. Tymošenková si je toho vědoma a Janukovičovo úsilí podkopává hladovkou a odmítáním lékařské péče. Když v půlce dubna chtěly stráže převézt Julii do nemocnice proti její vůli, utrpěla v šarvátce slavné pohmožděniny na břiše. Proč se to vlastně děje?

 

Ani s podmínečným trestem by Tymošenková nemohla kandidovat v podzimních parlamentních volbách a vyzvat odvěkého nepřítele Janukoviče, takže kariéru národní spasitelky zachraňje tím, že chce do evropského povědomí vstoupit jako oběť stalinistické zvůle. To se jí daří docela dobře, neboť Evropa v posledních týdnech propadá úplnému karnevalu gentlemanství. Návštěvu Ukrajiny na protest proti jejímu věznění odvolali prezidenti Rakouska, Slovinska, Německa i Česka.

 

Já do lesa nepojedu

Joachim Gauck tímto krokem slavil v Německu neobyčejný úspěch, takže se jej brzy pokusila napodobit i kancléřka Angela Merkelová. Ve snaze získat zpět ztracenou pověst bojovnice za lidská práva naznačila, že pokud Tymošenková zůstane za mřížemi, zváží svou letní cestu na fotbalový šampionát v Kyjevě. S tímtéž nápadem přišel i předseda Evropské komise José Barroso. Včera zrušil cestu na plánovaný summit na Krymu Václav Klaus.

 

Otázkou je, proč se evropští politici za Julii tak perou, když Ukrajincům samotným je její trápení víceméně fuk. Výzvy Tymošenkové k „eliminaci režimu“, jimiž se snaží vyvolat druhou vlnu oranžové revoluce, přitáhly do ulic jen desítky nejvěrnějších příznivců. Ukrajinci tvrdí, že různé skupiny oligarchů, které zbohatly na plynárenství, si dnes jdou navzájem po krku. Tymošenková dovážela plyn v letech 1996 až 1998 a zbohatla díky spolupráci s expremiérem Pavlem Lazarenkem, který byl nedávno v USA odsouzen za praní špinavých peněz.

 

Západní analytici upozorňují, že uvězněním Tymošenkové se Ukrajina změnila ze zkorumpované pseudodemokracie na poloautoritářský režim. „Zavládla diktatura zákona,“ tvrdí finančník George Soros. „Zákony porušovali všichni, ale jen někdo za to bude pykat.“ Zkrátka a dobře, Ukrajina podle Sorose a dalších pozorovatelů vykročila směrem k Putinovskému Rusku.

 

Ovšem s Vladimirem Putinem udržuje většina západoevropských státníků, Merkelovou a Klause nevyjímaje, docela dobré vztahy. Žádné cesty do Kremlu kvůli věznění Putinových odpůrců středoevropští vůdci neruší. Aby byla věc ještě zajímavější, Putin sám patří mezi nejostřejší kritiky procesu s Tymošenkovou.

 

Zároveň je pravda, že Rusko nevede jednání o vstupu do EU, takže na rozdíl od Ukrajiny nemusí ustupovat unijnímu nátlaku. Ten patrně způsobí, že Janukovičův režim Tymošenkovou dříve či později propustí, nejspíš do rukou lékařů v Německu. Přes své autoritářské sklony je Janukovič podobným příznivcem integrace do unie jako Tymošenková a nebude chtít tento proces ohrozit.

 

Není to ovšem jediný možný vývoj, neboť integrace se oproti obecnému přesvědčení nezastavila ani po uvěznění expremiérky. Brusel a Kyjev sice v prosinci nepodepsaly asociační dohodu, jak měly v úmyslu, ale aspoň ji v březnu „iniciovaly“. Až na ty podpisy je to totéž, Ukrajina může začít přebírat evropskou legislativu.

 

A Julie může sedět ještě pěkně dlouho – Evropa si je přes všechna svá gesta dobře vědoma skutečnosti, že má dost másla na hlavě, aby byla odsouzena za jiný delikt ještě několikrát.