nahoru

Spisovatel Patrik Ouředník o integraci, islámu, islamismu a multikulturalismu ve Francii i v Česku

Kateřina Kadlecová7. ledna 2018 • 14:10
Patrik Ouředník při své loňské návštěvě Prahy
Patrik Ouředník při své loňské návštěvě Prahy
• foto: 
Jindřich Nosek

Držitel mnoha ocenění včetně Státní ceny za literaturu, prozaik, esejista, druhdy básník, překladatel, význačný intelektuál. Patrik Ouředník (60) je mistrem mnoha řemesel, což dokazuje i ve své novince, sbírce čtyř esejů s názvem Antialkorán aneb Nejasný svět T. H. Rozhovor, vedený na přání autora (jako již tradičně) korespondenčně, si přečtete a nad ilustracemi Jiřího Slívy se pobavte v prvním novoročním Reflexu. Vyšel právě dnes.  

Ve Francii žijete od roku 1984, tedy třiatřicet let. Jak se vinou muslimských přistěhovalců nebo i muslimských starousedlíků za ta léta proměnilo místo, kde žijete?

Z pohledu turisty zůstává Francie táž. Pravidelný návštěvník Paříže si možná všimne, že přibylo žen a adolescentek v hidžábu, ale to ho nezaskočí: Paříž je multietnické město par excellence a pozoruhodné a exotické kroje jsou v ulicích odjakživa. Lidé jsou k sobě a priori vstřícní, byť oním velkoměstským, uspěchaným způsobem. Až na vzácné výjimky to platí i ve vztahu k přistěhovalcům. Změny probíhají nenápadněji, pokradměji. Jsou případy, kdy ženy odložily minisukně a blůzy s výstřihem na dno skříní, protože je unavuje naslouchat nevlídným a agresivním poznámkám jistého počtu místních muslimů. Jsou předměstí, kde ženy váhají vstoupit do kavárny, protože jim bude nepříjemné čelit utkvělým a nepřátelským pohledům falokratických Arabů. Množí se prodejny s potravinami, ve kterých se neprodává alkohol. Fastfoody, ze kterých zmizelo vepřové. Problémy v nemocnicích, ať už jde o gynekologické podmínky nebo odběr krve. Problémy ve školách – nejen v hodinách tělocviku, ale i v hodinách dějepisu nebo biologie. Odmítání pravidel, na kterých stojí sekulární společnost, je čím dál zjevnější. To všechno přispívá k jistému napětí a nervozitě ve společnosti.

Integrace je tedy fiasko?

Multietnicismus jako takový západní společnost neohrožuje. Multietnicismus, nikoli multikulturalismus – to je myslím nutné upřesnit. Celé generace Nefrancouzů se koneckonců integrovaly úspěšně. Což platí i o prvních vlnách arabských přistěhovalců z minulého století. Naopak pokud se západní společnost natrvalo uzavře do svého masochismu, pokud bude nadále vysvětlovat nově příchozím, jaká je ten Západ nemravná věc a jak uděláme vše, abychom odčinili naše imaginární viny, pak lze stěží očekávat, že se lidé budou spontánně integrovat.

Proč jste se rozhodl vydat Antialkorán? Myslíte, že si Češi potřebují v této problematice doplnit vzdělání?

V Česku a obecněji v postkomunistických zemích je přístup k islámu a islamismu zpravidla černobílý. Už jen fakt, že obě slova v českých médiích i českých hospodách splývají, mluví sám za sebe. Islám a islamismus kladou nestejné problémy, a odlišné musejí být i odpovědi. Islám je náboženství, to jest ideové pojetí světa a lidského osudu, a odpověď na to, co v islámu považujeme za škodlivé, bude nutně filozofická, intelektuální. Islamismus je politický program a jako takovému je třeba mu čelit politicky.

Ženy mají dle koránu „práva úměrná svým povinnostem“ – jež ovšem určují „mužové, kteří stojí nad ženami“; prostě „proto, že jim Bůh udělil větší přízeň“. Jak změnit tahle „moudra“ z Koránu v západní Evropě, která je, jak poznamenáváte, nejen ve věci ženské emancipace o mnoho dál?

Falokratismus je přítomný i v Tóře a Bibli, byť v menší míře. To, co je odlišuje od Koránu, je možnost interpretace, možnost alegorického výkladu. Sunnitský islám alegorický výklad neumožňuje: každé slovo v Koránu je doslova a do písmene slovo boží. A prohlásí-li pánbůh, že muž stojí nad ženami, „kdož jest ten, kdo odváží se odmlouvati Bohu“? Co s tím, na to odpověď nemám a mít nemůžu, to je otázka pro islámské náboženské instituce. Naopak je na nás Evropanech trvat na tom, že Západ podobnou diferenciaci nepřipouští. Ať už si o tom pánbůh myslí cokoli.

Celý rozhovor si přečtete v prvním novoročním Reflexu, který vyšel 4. ledna 2018. 

Reflex 01/2018




Colours of Ostrava 2018

Průvodce: vstupenky, ubytování, doprava Program a hvězdy Reflex Stage Festival v ulicích
Patrně největší hvězdou letošního ročníku hudebního festivalu Colours of Ostrava, který proběhne mezi 18. a 21. červencem, bude zpěvák Pharrell Williams. Jak vypadal první den s Williamsem, ale třeba i s Vojtěchem Dykem nebo Reflexem si prohlédněte ve fotogalerii Martina Straky. Pokud ještě váháte, pak vás určitě přesvědčí 10 důvodů, proč jet zrovna letos na Colours.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,850
22,000
28,910
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější