nahoru

Klamat se dá i pravdivými čísly, dokázal svým grafem Babiš

Miroslav Cvrček28. února 2017 • 16:30
Andrej Babiš - ilustrační snímek.
Andrej Babiš - ilustrační snímek.
• foto: 
Petr Topič / Mafra / Profimedia

„Tvrdá čísla. Fakt není potřeba je nějak okecávat,“ napsal u příležitosti sjezdu ANO na Facebook ministr financí Andrej Babiš k níže přiložené infografice.

Obrázek je na pohled moc hezký, Babiš na to má šikovné lidi. Má i svou vypovídací hodnotu. Ve skutečnosti ale ukazuje něco jiného, než jak ho většina lidí pochopí.

Tady jsou čtyři problémy Babišových „tvrdých čísel“:

1. Faktor štěstí

Vybrat ta správná čísla, aby srovnání ministerských schopností Andreje Babiše a Miroslava Kalouska dopadlo co nejlíp pro prvního a nejhůř pro druhého, svědčí samozřejmě o marketingových schopnostech toho prvního. Nic proti. Hodnocení ale úplně ignoruje fakt, že zatímco Babiš dělá rozpočty v době nejvyššího růstu od roku 2007, Kalousek si prošel nejhlubší recesí v historii České republiky. A globální krizi z let 2008, 2009 a dál Kalouskovi těžko přišijeme. Co je tedy větší ostuda? Mít rozpočtový deficit 190 miliard v době propadu ekonomiky o čtyři procenta ročně, nebo plánovat šedesátimiliardovou sekyru v době tříprocentního růstu?

Který ministr financí nejvíc zadlužil ČR.

2. Délka ministrování

Ačkoliv je to pod grafem celkem férově uvedeno, výšky sloupců, na něž se každý zaměří, nereflektují délku doby, po jakou ten který ministr státní kasu držel. I díky tomu Kalousek „vyniká“.

3. Trochu jiná čísla

Na první pohled zarazí údaj, že Andrej Babiš za dobu svého ministrování snížil zadlužení českého státu o 68 miliard korun. Jak to? Vždyť ministrem byl tři roky, během nichž byl jednou přebytek 62 miliard a dvakrát deficit — nejdřív 78 miliard a pak 63 miliard. Výsledek minus 79 miliard. Že by rok 2014 nepočítal, protože rozpočet na tento rok sestavovala ještě minulá vláda? I tak by to znamenalo zadlužení o miliardu. Ne. Babišův graf totiž neukazuje na výsledky státního rozpočtu. Ve své statistice využívá časového nesouladu vydávání státních dluhopisů a fiskálního roku.

Příklad: Když si například od banky půjčíte dva milióny na rozjezd svého podnikaní, neznamená to nutně, že všechny půjčené peníze utratíte hned, ve stejný rok. Část investujete až ve druhém roce — a ačkoliv stále „utrácíte“ půjčené peníze, ve druhém roce se vaše zadlužení nezvýší.

Přesně to dělá Babiš. Deficity v prvních dvou letech jeho ministrování kryly dřívější půjčky, Babiš snížil rezervu. Nic proti tomu — může tím něco ušetřit na úrocích. Nicméně tohle samo o sobě na deficitním hospodaření státu nic nemění.

4. Náhodná položka

Skoro o 62 miliard víc, než bylo plánováno, činily loni přijaté transfery z EU. Mohla za to náhodná shoda okolností. Změna částky byla dokonce vyšší než celý přebytek rozpočtu. Bez ní by byl v minusu. Opírat o tuhle náhodu své mistrovství je skoro drzost. A i když Babiš nesporně v některých ohledech přispěl k lepším výsledkům státního hospodaření, až takový mistr, jak napovídá graf, fakt není. To by na příští rok neplánoval schodek 60 miliard.

A musíme opět připomenout, že Babiš stále těží i z oné proklínané vlády Petra Nečase, jež rozpočet škrtila skoro nejvíc v Evropě. I díky tomu se dnes Babiš těší z levných půjček, za něž někteří věřitelé dokonce platí, aby je drželi.

Žijeme ve světě, kdy není těžké ověřit pravdivost čísel. Náročnější může být dát si dohromady kontext.





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,620
21,770
28,800
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře