Výhrůžka o vyřazení angličtiny z oficiálních jazyků EU je směšná. Jak se pak ti lidi domluví? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Výhrůžka o vyřazení angličtiny z oficiálních jazyků EU je směšná. Jak se pak ti lidi domluví?

Viliam Buchert30. června 2016 • 15:00
Výhrůžka o vyřazení angličtiny z oficiálních jazyků EU je směšná. Jak se pak ti lidi domluví?
Evropa se bez angličtiny neobejde
• foto: 
fotomontáž Jan Ignác Říha

Stačil týden a hloupostí, které zazněly na adresu Velké Británie po referendu o vystoupení z EU, jsme slyšeli nejméně na několik let. Jednou z nich je absurdní diskuse o tom, že by angličtina v budoucnu nemusela být oficiálním jazykem Evropské unie. Jenže bez angličtiny se Evropa neobejde, je to nejrozšířenější dorozumívací jazyk současnosti. Francouzština a němčina si o tom mohou nechat jenom zdát. Nic se na tom navíc nezmění.

reklama

Zarážející je, že nesmysly o některých důsledcích Brexitu často šíří eurobyrokraté, kteří jsou tak skvěle placeni ze společné kasy v Bruselu. Spekulaci o angličtině pustila do světa předsedkyně ústavního výboru Evropského parlamentu Danuta Hübnerová. Žádná jiná členská země prý totiž neuvádí angličtinu jako svůj oficiální jazyk. To je sice pravda, ale pouze formálně, prakticky je vše úplně jinak. Ostatně Irsko ihned slova Hübnerové zcela zpochybnilo.

Zajímavé by bylo slyšet, jak by se bez angličtiny vlastně domlouvali evropští politici. Většina z nich také upřednostňuje angličtinu jako první cizí jazyk. Například německá kancléřka Angela Merkelová (ta mluví pěkně i rusky), francouzský prezident François Hollande a tradičně dobře anglicky hovoří hodně politiků ze Skandinávie, Beneluxu či Rakouska.

Jsou ale i výjimky. Italský premiér Matreo Renzi hovoří anglicky tak špatně, že to připomíná parodii. Stejně špatné znalosti má i mnoho jeho krajanů. Také český premiér Bohuslav Sobotka (v tom je podobný svému předchůdci Stanislavu Grossovi) v EU vytrvale „okouzluje“ hlavně spisovnou češtinou.

A Britové trpí opačným extrémem – podobně jako premiér David Cameron, hovoří pouze anglicky. Jednou z výjimek byl Tony Blair, který měl dobrou francouzštinu.

Podle oficiálních dat z debat v Evropském parlamentu v letech 2008 až 2012 (a na tom se dodnes nic nezměnilo) byla angličtina vůbec nejužívanějším komunikačním jazykem. A to s obrovskou převahou, přestože poslanci mohou používat své vlastní jazyky, kterých je oficiálních až 24.

Při neformálních schůzkách je také preferována angličtina. Její dobrou či alespoň částečnou znalost uvádí více než polovina všech europoslanců. Jak to je ale ve skutečnosti, to přesně nikdo neví.

Angličtina je hlavním pracovním jazykem také v diskusích v Evropské komisi. Samotná Komise má oficiálně tři pracovní jazyky: angličtinu, francouzštinu a němčinu. Většina podkladů je ale připravena v angličtině, až pak se překládají.

Takže blouznivé řeči o „vyřazení“ angličtiny z provozu Evropské unie jsou mimo jakoukoli realitu, i když by si to škodolibě někteří lidé teď myslí. Ani kvůli Brexitu se většina lidí na světě nezačne učit francouzštinu či němčinu, to je pouze zbožné přání. Možná spíše dnes někteří sáhnou po čínštině, ale to je čistě z důvodů pragmatických, protože v tom vidí budoucí profit.

Evropa není v případě hojně rozšířené angličtiny samozřejmě žádnou výjimkou, tento jazyk slouží k dorozumívání na celém světě a zejména u mladých lidí je nesmírně oblíbený. To i kvůli filmu, televizi, hudbě, turistice a stále čilejší mezinárodní výměně ve vzdělávání studentů.

V českých školách se učí anglicky přes 90 procent dětí, což je zhruba stejný počet jako v ostatních státech EU. Výuka ostatních cizích jazyků je daleko pozadu. Samozřejmě to vysoké číslo ještě neznamená, že se pak všichni cizím jazykem domluví, protože výuka je někdy nefunkční.





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama