Biopotraviny: Našim sterilním městským životům hnůj škodí, to dá rozum | Reflex.cz
nahoru

Biopotraviny: Našim sterilním městským životům hnůj škodí, to dá rozum

Jiří X. Doležal 5. ledna 2016 • 07:00
Biopotraviny: Našim sterilním městským životům hnůj škodí, to dá rozum
Organická strava vypadá dobře, ale roste na hnoji
• foto: 
HKO

Amerikou cloumá skandál, který se dal čekat již dlouhá léta. Řetězec Chipotle, prodávající biopotraviny od lokálních výrobců, neuhlídal produkty a mezi klienty se rozšířila bakterie E.coli. Není se čemu divit.

Rozšíření biopotravin, jež jsou hnojeny klasickou cestou — mrvou — a u kterých slepice běhají po dvorku a tahají ze země žížaly, má evidentní úskalí. Současná populace kromě pejskařů má výrazně nižší bakteriální odolnost než naši předkové.

My totiž, na rozdíl od nich, nejsme v denním kontaktu s hlínou, močůvkou a hnojem. Trošku lépe jsou na tom pejskaři, nejlépe ti, kteří spí se svým psem v posteli. Pes, jak rochá při venčení pod stromy, natahá baktérií množství větší než malé — a když se v noci přitulí k páníčkovi, spolehlivě je na něj přenese.

Nepejskařská populace je však bakteriálně málo odolná, zchoulostivělá a navyklá pohybovat se ve velmi čistém, skoro sterilním prostředí — alespoň co se týká baktérií žijících v hnoji či hlíně.

Biopotraviny tomu mají právě naopak. Jsou důsledně hnojeny přírodními hnojivy, což znamená hnojem, a v tom hnoji pak rostou. Takže stačí málo — malé zanedbání při mytí zeleniny například — a do lidského těla konzumenta biopotravin se dostávají baktérie, s nimiž už jeho zchoulostivělé tělo nebude umět bojovat.

Podobně — protože se jedná o biopotraviny — je tomu s plísněmi, protože bio se nesmí stříkat chemickými přípravky proti plísním.

Výše popsaná skutečnost je tak známá, že o ní píšou dokonce i servery o biopotravinách, samy fanoušci biopotravin.

„Druhou nevýhodou jsou plísně. Na první pohled se zdá, že co je plesnivé, to se nepoužije. Ano, to je sice pravda, jenže plísně nevznikají pouze při pěstování, ale i při převozu a uskladnění. Tím, že se nepoužívají žádné chemické postřiky, mohou být rostliny napadeny škůdci a chorobami. Velmi škodlivé jsou mykotoxiny, které jsou zdraví nebezpečné a také hrozí kontaminace baktériemi. Tyto případy napadení mohou být vzácné, ale jsou,“ uvádí například servet bio-life.cz.

„Plísně dále produkují myko- a aflatoxiny, jež jsou pro lidský organismus škodlivé. Není vyloučeno ani bakteriální znečištění při hnojení chlévskou mrvou. V začátcích ekologického zemědělství docházelo k přehnojování polí. Výsledkem byl sice výstavní vzhled zeleniny, která však obsahovala tak vysoký obsah dusičnanů, že vyvolávala zdravotní potíže (u dětí dokonce zmodrání kůže) a někdy i střevní infekce způsobené bakterií E. coli,“ píše doktorka MUDr. Jana Škopková, CSc., v textu o biopotravinách.

Hlasů expertů je potřeba, stačit by však mohl i zdravý rozum. Když něco roste v hnoji, tak to od toho hnoje může být umazané, to je evidentní. A že v hnoji je více baktérií i jiných breberek než v chemickém hnojivu — krystalech rozpustných ve vodě —, taky dá rozum.

Takže konzumentům biopotravin nezbývá nic jiného — pokud chtějí i nadále jíst bio bez hrozby možné komplikace — než začít žít jako naše babičky. S psíkem, který s nimi spí v posteli, s okopáváním hnojem hnojené zeleniny, s vynášením biologického odpadu na kompost. Všude tam se totiž zvyšuje expozice baktériemi z půdy a to zvyšuje celkovou odolnost člověka.

Představa, že budeme žít naše sterilní městské životy a k tomu bez nejmenších problémů jíst něco, co vyrostlo v hnoji, je však trochu dětinská.

 

Jiří X. Doležal



Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
Nejčtenější
E15