nahoru

Další kola migrace teď roztáčejí uprchlíci, kteří jsou už v Evropě. Bude hůř

Viliam Buchert2. listopadu 2015 • 07:00
Další imigranti dorazili do Řecka
Další imigranti dorazili do Řecka
• foto: 
ČTK/AP/Santi Palacios

Evropa zatím nenašla reálný způsob jak, vracet ekonomické imigranty do jejich vlasti. Ještě větším problémem pro příští roky ale je, že pokud se něco zásadního v rozervaných státech Afriky a Asie nezmění, nová kola migrace budou dál roztáčet lidé, kteří už azyl v zemích Evropské unie dostali.

„Řídí-li se migrace nějakým zákonem, pak tím, že jakmile jednou migrační proudění začne, samo sebe posiluje. Vystěhovalci totiž umožňují emigrovat svým přátelům a příbuzným doma – poskytují jim informace, jak vše zařídit, ale také prostředky a v nové zemi jim pomáhají najít práci a bydlení… To má pak za následek globální migrační krizi,“ napsal už před dvaceti lety v knize The Global Migration Crisis: Challenge to States and to Human Rights Myron Weiner (1931 – 1999), americký politolog a někdejší renomovaný odborník na mezinárodní migraci, demografii a etnické konflikty v rozvojových zemích. Jeho dílo je dodnes považováno za jedno z nejlepších, které kdy bylo o migraci ve světě napsáno.

Navíc situace se od dob, kdy Weiner napsal svá slova, radikálně změnila v tom, že přenos jakýchkoli informací mezi uprchlíky a dalšími potenciálními migranty, je s pomocí moderních technologií tak rychlý, že na něj strnulé byrokratické orgány členských zemí Evropské unie nedokážou adekvátně reagovat.

Důkazem je diskuse o přerozdělovacích kvótách. Evropští politici hovoří již půl roku o přerozdělení imigrantů do jednotlivých evropských států. Nejdříve to mělo být několik málo desítek tisíc lidí, pak statisíce, ale o azyl bude podle odhadů letos na našem kontinentu usilovat kolem jednoho milionu lidí. Budou se takzvané kvóty, které navíc některé země zásadně odmítají, měnit donekonečna? A může být daleko hůř.

Oficiální celkové počty žadatelů o azyl jsou podle informací Eurostatu (Statistický úřad Evropské unie) a Frontexu (agentura EU pro kontrolu hranic a hlídání migrace) v posledních dvou letech v Unii tato: Rok 2013 – 435 190 osob, minulý rok číslo poskočilo na 626 065. Z toho bylo před dvěma lety 50 420 žádostí od Syřanů, loni už 122 790 a letos to bude jen z této válkou zničené země kolem 250 až 300 tisíc lidí. Varovná Weinerova prognóza, jak se migrační kola dál a dál roztáčejí po přesídlení uprchlíků, se ukazují jako pravdivá.

Přitom informace nejrůznějších světových organizací a zemí, kde v současnosti přebývají syrští uprchlíci, tvrdí, že v utečeneckých táborech v Turecku, Libanonu, Iráku, Jordánsku a Egyptě je pořád minimálně 3,5 milionů lidí. Další miliony bydlí mimo domov v samotné Sýrii. Pokud by v příštím a dalších letech došlo k sjednocování syrských rodin, dá se očekávat, že proud migrantů do Evropy slábnout nebude. To samé platí o Afghánistánu a některých zemích severní a části subsaharské Afriky.

Hrozivé scénáře ale nepodporují pouze války, které se ani Západu, ani Rusku, na Blízkém východě či v Afghánistánu, nepodaří zastavit. Ty si zjevně musí vyřešit národy jednotlivých rozvrácených států. Vzletná slova znějící z právě probíhající konference ve Vídni, kde se jedná o mírovém uspořádání v Sýrii, vycházejí pouze ze zbožných přání, s realitou se téměř zcela míjejí. Vidíme to už 15 let v Afghánistánu (spojenecká akce zde započala na podzim 2001) a přes deset let v Iráku.

Experti přitom upozorňují na další vážné problémy, které mohou ještě migraci do Evropy posílit. Je to možný dopad klimatických změn, tradiční problémy se zásobováním vodou a demografický i sociální tlak. Populační exploze v mnoha arabských a afrických státech a neschopnost tamních režimů zajistit přiměřený ekonomický rozvoj, vyrobily milionové masy mladých nezaměstnaných lidí, které se mohou dát do pohyby v daleko větším měřítku, než se dnes dokážeme představit.

Mnohé studie (včetně slavné knihy Samuela Huntingtona Střet civilizací) přitom předpokládají, že migrace z Blízkého a Středního východu vyvrcholí až někdy kolem roku 2025 a pak že nastane větší přesun obyvatel do Evropy z desítek afrických států (zdá se ovšem, že i tento proces je již v běhu). Připočítejme například Ukrajinu, z které v posledních dvaceti letech emigrovalo kolem 4 až 5 milionů lidí. Část z nich samozřejmě i do států EU.

Současná uprchlická krize má přitom vážné dopady na politickou scénu evropských zemí (dá se očekávat další radikalizace) a také veřejnost je mimořádně zneklidněna. Tvrdit, že uprchlická vlna nijak Evropu nezmění a že se to zásadně neprojeví na životě společnosti, je bláhové. Jenže to, co vidíme dnes, může být jen předzvěstí daleko složitějších časů.





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,000
22,310
29,120
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře