Turecko požádalo o mimořádné zasedání rady NATO. Je nasnadě, co se na něm bude v úterý projednávat. To, zda celé NATO vstoupí po napadení Turecka jako svého člena do války proti IS.
Než začnu s nějakými úvahami, jenom pro připomenutí článek pět Washingtonské smlouvy NATO: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru.“ Článek šest k tomu dodává: „Pro účely článku 5 se za ozbrojený útok na jednu nebo více smluvních stran pokládá ozbrojený útok na území kterékoli smluvní strany v Evropě nebo Severní Americe, a na území Turecka.“ A k tomu minulý týden došlo. Na Turecko zaútočil Islámský stát, Turecko odpovědělo vojenskou silou, a navíc bombardovalo pozice Kurdské strany pracujících.
Nyní Turecko požádalo o svolání mimořádného zasedání Severoatlantické rady, která se na tureckou žádost sejde v úterý. Žádost je zjevně důvodná, dvacátého července zaútočil IS na turecké město Suruc, zahynulo přes třicet lidí. To znamená, že pokud NATO totálně neselže a dostojí svým závazkům, je tento vojenský blok, jehož jsme členem, od úterka v regulérní válce. Ne ve válce na nějaké misi někde v Afganistánu, ale ve válce přímo na hranicích NATO. Ve válce vedené proti členovi NATO. Což je situace, kterou Aliance dosud nezažila. Doufejme, že neselže a že evropské armády - včetně té naší - účinně vojensky přispěchají Turkům na pomoc v boji se zlem. Bohužel - znamená to, že Česká republika bude od tohoto týdne ve válce.
