JAROSLAV ŠAJTAR: Amerika končí s nenávistí vůči Kubě, je to krok správným směrem | Reflex.cz
reklama
nahoru

JAROSLAV ŠAJTAR: Amerika končí s nenávistí vůči Kubě, je to krok správným směrem

Jaroslav Šajtar19. prosince 2014 • 13:00
JAROSLAV ŠAJTAR: Amerika končí s nenávistí vůči Kubě, je to krok správným směrem
Barack Obama
• foto: 
Ľubomír Kotrha

Americký prezident Barack Obama oznámil, že nastává normalizace vztahů s dosud nenáviděnou Kubou, a nevyloučil dokonce ani možnost své návštěvy této země.

reklama

Opravdu se zdá, že se blýská na lepší časy. Po dlouhých (a tajných) jednáních Američané propustili trojici kubánských špiónů a Kubánci na oplátku politické vězně a zadržovaného Američana. Očekává se rovněž navázání diplomatických vztahů.

Hospodářská blokáda se minula účinkem

Tyto kroky – a Obama v sobě našel odvahu to otevřeně přiznat – jsou důkazem nezdaru dosavadní politiky Spojených států vůči „ostrovu svobody“. Embargo a hospodářská blokáda mu sice podle Kubánců způsobily škody ve výši biliónu dolarů, nesrazily jej však na kolena.

Kubánsko-americké vztahy se začaly dramaticky zhoršovat hned po vítězství kubánské revoluce v roce 1959. Navázání diplomatických styků a rozvíjení spolupráce s SSSR USA pokládaly za pronikání komunismu na západní polokouli. Další políček jim režim Fidela Castra vrazil, když zahájil znárodňování a pozemkovou reformu. Sedmnáctého května 1959 vyhlásil konfiskaci latifundií a vytvoření zemědělských družstev, v červnu a červenci téhož roku kubánská vláda zabavila majetek některých amerických a britských společností, na což americká vláda reagovala v červenci snížením dovozních kvót na cukr a nátlakem na Kubu prostřednictvím Organizace amerických států. Ústřední zpravodajská služba (CIA) se v témže měsíci dokonce pokusila – dodejme, že neúspěšně – zorganizovat převrat.

Vztahy se vyhrocují

Začínající blokáda doslova vehnala Kubu do náruče SSSR, s nímž v únoru 1960 uzavřela rozsáhlou obchodní dohodu, přičemž nadále pokračovala ve vyvlastňování amerických podniků a znárodňování klíčového průmyslu. USA proto na ostrov uvalily v říjnu 1960 embargo a 3. ledna 1961 s ním přerušily diplomatické styky. Pokus o svržení Castrova režimu vyloděním 1400 kubánských emigrantů v zátoce Sviní 17. dubna 1961 Revoluční ozbrojené síly Kuby a milice rozdrtily během šestatřiceti hodin. Rozmístění sovětských raket na Kubě pak vyústilo v říjnu následujícího roku ve známou karibskou krizi, hrozící přerůst v třetí světovou válku.

Rozpad Sovětského svazu, dosavadního hlavního patrona Castrova režimu, v roce 1991 sice kubánskou ekonomikou otřásl, nevedl však k jejímu zhroucení ani ke změně režimu. Zatímco Líder Máximo, osmaosmdesátiletý Fidel Castro, prožívá svůj „podzim patriarchy“, jeho nástupce a zároveň bratr Raúl již některé ekonomické reformy zahájil.

Poučit se z chyb

Obamovo smířlivé vystupování vůči Kubě není prvním vstřícným americkým gestem vůči zatracovanému protivníkovi. V roce 1995, za Clintonova prezidentování, USA navázaly diplomatické styky s Vietnamem. Současnou Obamovu politiku vítá řada států nejen v Latinské Americe, zato ji však doma odmítají opoziční republikáni.

Doufejme, že současná americká politika vůči Kubě přinese vzájemný užitek na rozdíl od katastrofálních kroků vůči muslimskému světu, jež zrodily Islámský stát.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama