Podle ruského generálního štábu se od roku 2015 chystá povinná vojenská služba i pro oblast anektovaného Krymu a po více jak 20 letech budou zahájeny také odvody branců z kdysi odbojného Čečenska. Ruská armáda se tak snaží nahradit stále více se snižující počty odvedených branců v důsledku katastrofální demografické krize v zemi.
Podle informací zpravodajského servisu Wirtualna Polska doposud ruská armáda neprováděla v Čečensku odvody branců z obavy vzniku možného dalšího konfliktů mezi Čečenci a Rusy. Stále horší stav branců a radikálně klesající počty odvedených ji ale donutily k rozhodnutí začít provádět odvody i v Čečensku, kde na některých místech stále operují muslimští vzbouřenci. Podle proruského vůdce Čečenska Ramzana Kadyrova bude počet jeho krajanů odvedených do ruské armády stoupat.
Kadyrov podporuje odvádění mladých Čečenců do ruské armády i z důvodu, že tak snižuje velkou nezaměstnanost, která je mnohdy příčinou zapojení mladých lidí do radikálních struktur islamistů na Kavkaze. Přesto vyvolává zahájení odvodu v Čečensku obavu u části expertů ruských ozbrojených sil. Působení odvedenců z Kavkazu v armádě je totiž spojeno s velmi častými projevy velké agresivity, násilnictví a mohutné šikany slabších nekavkazských odvedenců. Některé národy z Kavkazu i v armádě působí jako gangy.
Obdobně je podle Wirtualna Polska otázkou, jak se k odvodům do ruské armády postaví Ukrajinci a Tataři z Krymu, kteří pořád v určitém počtu žijí na tomto okupovaném území. Všeobecně se odvedenci z muslimské části populace těší v ruské armádě silnějšímu vlivu a mají lepší fyzickou kondici oproti mladým Rusům, kteří jsou mnohdy zatíženi alkoholismem a drogami. Odborníci si také kladou otázku, jak se bude situace vyvíjet s narůstajícím počtem muslimských věřících v ruské armádě.
Autor je publicista.
