JOSEF BROŽ: Dotaz na vládu: Žádné jiné koště už v Bruselu pro Jourovou nezbylo? | Reflex.cz
reklama
nahoru

JOSEF BROŽ: Dotaz na vládu: Žádné jiné koště už v Bruselu pro Jourovou nezbylo?

Josef Brož11. září 2014 • 15:00
JOSEF BROŽ: Dotaz na vládu: Žádné jiné koště už v Bruselu pro Jourovou nezbylo?
Věra Jourová
• foto: 
fotomontáž Jan Ignác Říha

Kdo si to myslel, že novopečená eurokomisařka Věra Jourová, dostane v Bruselu na starosti něco, co má význam? Její nominace na post komisařky pro oblast spravedlnosti, spotřebitelskou politiku a otázky rovnosti pohlaví, je opravdu pořádná facka.  To už v Bruselu žádné jiné koště nezbylo, prosím? Otázka míří na šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, ale především na českou vládu.

reklama

Bruselský Manneken Pis

Ještě bychom mohli navrhnout dveřníka do nějaké bruselské taverny, pokud možno hned vedle Manneken Pis (ano, toho slavného čůrajícího chlapečka), jistě by měl lepší přehled o evropské spravedlnosti (i rovnosti pohlaví). Nyní se bude muset eurokomisařka Jourová snažit, aby se vyrovnala alespoň na úroveň Jaenneke Pis (čůrající holčičky). 

Opět se tu jasně ukazuje, jakým metrem se v Evropě měří. Ale řekněme si to upřímně: Čekal snad někdo něco lepšího? Patrně ano, sama Jourová se tvářila překvapeně. „Čekala jsem jiné portfolio,“ pravila. Po nocích snila v pětihvězdičkovém hotelu o oblasti regionálního rozvoje. Možná ještě tak dopravu. Může být nakonec ráda, že je ráda. Dopravu má Slovák Maroš Šefčovič.

O tom, jak to v EU chodí, bychom neměli mít žádné iluze. Tým složený z 19 mužů a 9 žen (daleko od parity, řekly by feministky) se vybíral opravdu velmi složitě: Podle některých informací bylo v pohybu celkem 54 verzí složení Evropské komise. Kdo všechna tahle škatulata vlastně řídi – bůh suď.

Velké země braly téměř vše

Hlavní pozice získaly samozřejmě „velké země“. Německo jmenováním Günthera Oetingera (digitální ekonomika, jasná priorita komise),  Velká Británie má pro Jonathana Hilla finanční služby, tak trochu na usmířenou pro premiéra Camerona. Francie pro Pierra Moscoviciho vytloukla funkci (strategickou pozici měnových a ekonomických záležitostí – a dohledu nad 3 procenty určeného deficitu pro státy EU), v níž může dokázat, jak dokáže zejména onen „svatosvatý“ deficit 3 procent sama plnit.

V rozložení komise dominuje ze zemí střední Evropy jasně Polsko, o Donaldovi Tuskovi, vyhlášeném předsedou Evropské rady, jsme již psali samostatně. Poláci ale získali ještě vnitřní trh pro Elżbietu Bieńkowskou, blízkou Tuskovu spolupracovnici a bývalou ministryni pro infrastrukturu a rozvoj, která byla rozhodně těžší váha, než naše Věra Jourová.

Podařilo se posílit i pozici severským zemím. Švédka Cecilia Malmströmová dostala obchod (a má druhý mandát v Komisi)) a Dánka Margrethe Vestagerová bude řešit otázky konkurence.

Superkomisaři: revoluce, nebo školka?

Pozoruhodné je Junckerovo vyhlášení „nových funkcí“ – takzvaných místopředsedů. Nebudou mít přímo na starosti žádné „klasické“ resorty, ale především koordinaci. Jelikož čtyři místopředsedové jsou z bývalých zemí sovětského bloku – Bulharska, Slovinska, Estonska a Lotyšska – je manévr zjevný.

Podle oficiálních informací z Komise, jejich hlavním úkolem bude „prosadit agendu“. Co to proboha znamená? Vypadá to trochu jako výcviková školka pro mladší a nezkušené. Prvním místopředsedou komise se stal zkušený Nizozemec Frans Timmermans, na něhož se jistě „naše děti“ rády budou obracet. Známe to i z našich luhů a hájů: Co vlastně zmůže místopředseda bez pořádného zázemí? Velké země se raději drží svého kopyta. Asi vědí proč. O ambiciózní Italce Frederice Mogheriniové, jež bude mít ve struktuře pozici zahraničních věcí a bezpečnosti, z toho například vyšla hodně dobře.

Krize evropské vize?

Jaké vize ale nová Evropská komise má? Tři důležité věci bude muset řešit s největší urgencí: Krizi na Ukrajině (zahraniční politika), krizi eurozóny (ekonomika) a krizi rozvoje (energie, technologie). Plán, jenž má uvolnit 300 miliard euro v průběhu tří let, je velmi ambiciózní, a Jean-Claude Juncker by jistě rád vypadal jako kdysi jeho předchůdce Jacques Delors.

Kde ale brát, a nekrást?

S ukrajinskou krizí na krku, jež hrozí přerůst v konflikt celoevropský, pod tlakem deflace a prohlubování problémů v celé Evropě, chybí už jenom, aby se před jejími branami řadily další a další zástupy nelegálních uprchlíků. Pevnost Evropa, která by ráda byla „více politická“, již nyní stojí před krachem. Ohrožuje ji vlastní špatná koordinace, a nízká operativnost vůči globálním tlakům.

Až bude stát Komise před Evropským parlamentem, který by měl tuto sestavu potvrdit, jistě se ještě Jean-Claude i jeho lidé řádně zapotí. Nejen kvůli tomu, že extrémní pravice, kolem toho jistě spustí pořádný cirkus. Od 1. listopadu má Evropská komise naplno pracovat, již nyní to ale v tom evropském motoru pěkně škytá...

Krize vize. Nebo vize krizí?

 

 



Klíčová slova: reflexjourova



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama