Pokud některý český podnikatel neví, kdo vládne v Rusku, jakým nevybíravým způsobem postupuje a jaké to všechno může mít pro jeho byznys v této zemi následky, tak by měl spíše přemýšlet o změně povolání. Vzdychání některých našich firem nad sankcemi proti Rusku, nad tím, jak to ničí jejich byznys, a především žádosti, ať jim ztráty kompenzuje stát, jsou absurdní a směšné.
Podnikání v Rusku, když se vám daří, je sice složité, ale může být nesmírně výhodné. Každý ale dělá byznys na své vlastní triko (pokud nepočítáme některé státní či polostátní firmy). Takže když vyděláte v největší zemi světa hodně peněz, jdou takzvaně „za vámi“. Nikdo je přece nerozdává pro potřebné v České republice, ale investuje je dál a dobře se tím živí. Ostatně, přesně tak to má být.
Pokud ale české firmy a podnikatelé netuší (oni se spíše tváří, že nechtějí o některých věcech slyšet a že nechtějí některé přešlapy vidět), že Rusko je kromě velkého atraktivního trhu také zemí zcela nevyzpytatelnou a že byznys na jeho území se někdy může rychle změnit v černou můru, tak je to na pováženou.
Skutečně naši „stěžovatelé“ na sankce neviděli, že už v polovině března nechal Vladimir Putin okupovat poloostrov Krym? A že bylo jasné, že to dál ovlivní a zhorší situaci na Ukrajině a vyvolá další problémy s Ruskem? Copak je někdo hluchý a slepý?
Každý ať si podniká, kde chce a s kým chce, pokud u toho neporušuje zákony a nedodává například zbraně zločincům či diktátorům (Putinův režim je zatím jakýmsi mezistupněm, je poloautoritářský). Každý ovšem nese za svůj byznys osobní zodpovědnost. Jak v případě zisků, tak ztrát.
Proto žadonění některých českých firem, že chtějí od státu či od Evropské unie kompenzace za ztráty, které utrpěly v důsledku nastolených sankcí, je zcela nemístné. Je to jen jejich problém, dobře věděly, kam lezly a jaké to může mít důsledky. Teď je pozdě na vzdychání.
