nahoru

Před 595 lety Jan Žižka slavně zvítězil na Vítkově

Jaroslav Šajtar13. července 2015 • 12:00
Před 595 lety Jan Žižka slavně zvítězil na Vítkově
Před 595 lety Jan Žižka slavně zvítězil na Vítkově
• foto: 
profimedia.cz

Když král římský a uherský Zikmund Lucemburský v létě 1420 pobýval uprostřed křižáckých vojsk na Letné, neubránil se německému povzdechu: „Ach, Praho, mé pravé otcovské dědictví, jak jsem tě shledal...“ Když 9. července dorazily k české metropoli rakouské oddíly Albrechta a Arnošta Habsburských, představovalo to největší vojenskou sílu, jaká se před ní ve středověku objevila.

Nikoli náhodou právě v této zjitřené době vznikla v obležené Praze pátá strofa svatováclavského chorálu, končící prosbou k patronu země české: „Nedej zahynouti nám, ni budoucím!“

Křižácká vojska se rozdělila do čtyř velkých táborů. Včetně posádek Pražského hradu a Vyšehradu čítala asi 30 000 mužů, což víc než trojnásobně převyšovalo počet bojeschopných husitů v pravobřežní Praze.

Klíčový bod: Vítkov

Jelikož poslední Lucemburk Zikmund vynikal spíše jako diplomat než válečník, vsadil na kombinaci nátlaku a politického řešení. Útok na pravobřežní Prahu, chráněnou hradbami a přirozenou vodní překážkou – Vltavou –, hrozil těžkými ztrátami, a navíc by zkomplikoval budoucí jednání. Ani ostřelování „matky měst“ z děl na Hradě, Vyšehradě a Letné neslibovalo vzhledem k nízké účinnosti tehdejších palných zbraní očekávaný výsledek. Jako nezbytnost se proto jevilo obsazení Vítkova, na němž mezitím vyrostla fortifikace tvořená dvěma srubovými stavbami, kamennou zdí, třemi příkopy a starší viniční věží.

Třináctého července 1420 křižáci vyzkoušeli pozornost husitských obránců výpadem na Špitálské pole před Poříčskou branou a následujícího dne jízdní oddíl tvořený hlavně míšeňskými bojovníky zaútočil na husitskou pevnůstku po úzkém hřebenu Vítkova.

Vítkov budiž Žižkovem

Fortifikaci bránilo jen 26 husitů, a co je zajímavé, také tři ženy. Třebaže terén neumožňoval křižácké jízdě v počtu 7000 až 8000 mužů drtivý nápor, fortifikace by se nepřátelské přesile dlouho neubránila. V kritický moment padl do křižáckého zajetí dokonce sám husitský hejtman Jan Žižka. Pražanům konečně začalo docházet, co je ve hře, a z Horské brány vyrazil na Vítkov početný houf s knězem v čele.

Husitské posily zdolaly prudký svah a z levého boku udeřily na zaskočené křižáky, jejichž část zatlačily k prudkému severnímu srázu, kde nalezli smrt. Další se obrátili na útěk přístupovou cestou i po svazích Vítkova.

Hodinový boj si v řadách křižáků vyžádal podle různých odhadů 70, 144, 300, a dokonce až 500 mrtvých, mezi nimi i míšeňského hejtmana Heinricha z Isenburga. Zikmund, jenž boj sledoval z Letné, odkráčel do stanu, uvědomuje si, že jeho plán zkrachoval.

Zkušený Žižka nepropadl euforii a dále vylepšoval pevnůstku na Vítkově, které se časem na počest geniálního husitského vojevůdce říkalo Žižkov.

 

Jaroslav Šajtar


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,020
22,050
28,490
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře