Ultralevice napadá stát, ale chce, aby si ji vydržoval. Moje poučná story | Reflex.cz
reklama
nahoru

Ultralevice napadá stát, ale chce, aby si ji vydržoval. Moje poučná story

Jiří X. Doležal 29. února 2016 • 08:20
Ultralevice napadá stát, ale chce, aby si ji vydržoval. Moje poučná story
foto: ČTK

V pražských ulicích mašírují levičáci na podporu soudruhů anarchistů z Kliniky, aby jim stát umožnil parazitovat na svém majetku ještě další rok. Zažil jsem s jednou ze sympatizantek poučný zážitek.

reklama

Nebudu dámu kompromitovat, nazvu ji pseudonymem Sluníčko. Je moje vrstevnice, spolužačka z vysoké školy, překladatelka “z a do” asi pěti jazyků, které plynně ovládá. Asi před rokem a půl si nabrnkla o pětadvacet let mladšího pankáče a všichni její známí jí fandili. „Pumy“ sjíždějící mladé kluky jsou dneska trend. Sluníčko je ovšem submisivní, začalo se tomu hochovi přizpůsobovat a pustnout. Jak vzhledově, tak názorově.

Vždy to byla kovaná sluníčkářka, ale s pankáčem se z ní stala sympatizantka ultralevice, pravidelná demonstrantka na proimigračních demonstracích a sympatizantka Kliniky.

Čtvrtého ledna mi napsala komplikovaný email, kde vysvětlovala, že si s pankáčem a ještě nějakými kamarády pronajali společně velký byt, ale kamarádi neplatí svůj podíl nájmu, a jí hrozí, že jí i s pankáčem a malou dcerkou vyhodí majitel na ulici, páč nemaj na činži. A jestli bych jí nepůjčil tři litry. Na pár dní.

Vzhledem k tomu, že jsem něco podobného při sledování jejího názorového vývoje směrem doleva na Facebooku očekával, nepřekvapilo mne to. A byl jsem rád, že (měl jsem po třiceti letech, co se známe, jistou morální povinnost jí pomoct) to vyjde tak levně. Že ty tři litry už neuvidím, bylo nad sluníčko jasnější, ale půjčit jsem musel.

O měsíc později psala, že měla nečekané doplatky za plyn a v restauracích, kde se pankáč naléval, a že se mi určitě brzy ozve. Šestadvacátého února jsem šel po Vinohradech, když se nade mnou ozval pozdrav. Sluníčko kouřilo na balkóně. S díky jsem odmítl pozvání na kávu, ale než jsem stačil odejít, Sluníčko mi začalo domlouvat, co si to jako dovoluju psát o Klinice.

Bylo jasné, že to odskákávám za celou sociální třídu imperialistů, kteří mají na činži.

"Tak si běž příště půjčit na Kliniku, až nebudeš mít na nájem, a nevotravuj u pravičáků!" poradil jsem jí. Než jsem došel domů, měl jsem na FB vzkaz, že jsem se nemusel naštvat, a že mi peníze určitě vrátí. Jasně, ale kdy? To Sluníčko nenapsalo. Tak jsem odpověděl: „Člověka, od kterého si – protože má pravicové názory a celý život pracuje – můžeš chodit půjčovat peníze, opravdu nemůžeš zároveń kvůli těm jeho pravicovým názorům napadat. To je stejná situace, jako když lidé z Kliniky napadají stát, od kterého mají zadarmo barák.“

Sluníčko se nedalo. Už pohoršeně mi napsalo, že absolutně nepochopilo mou reakci. A že jsem jí napadl, když jsem na ní hulákal z chodníku. „A věta půjčovat si peníze? Vždyť jsem si byla půjčit jen jednou!“

Byl jsem ještě o kus naštvanější. "Pokud mám tak strašné názory, že mi musíš při náhodném setkání dělat kázání, tak si choď půjčovat jinam. Chováš se jak drzej puberťák. Je to v tvém věku opravdu trapné. Později opět přes FB uraženě dodala, že jsem přece říkal, že na vracení peněz nepospíchám.

Jasně. Soudružka si nikdy nemyslela, že budu chtít vrátit peníze, které potřebovala na zaplacení nájmu bytu, ze kterého mne při první příležitosti začala z třídních pozic napadat. Úplně totéž, jako když anarchisté z Kliniky chtějí po Systému zadarmo barák, aby z něj mohli ten Systém, co je dotuje, napadat a vést třídní boj.

Ultraleví soudruzi, celá ta banda anarchistů, squatterů a nejrůznějších poskomunistů, je prostě líná lůza, která vyžaduje sponzoring, aby mohla kousat ruku, co je krmí. Já tři litry oželím, ale stát prosím, aby se choval rozumněji než já, a té ultralevé sebrance dál Kliniku nenechával.

Jiří X. Doležal




Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama