Na západním pobřeží Afriky není prodávání potomků vlastními rodiči ničím neobvyklým. Stačí příslib lepšího života a v přepočtu zhruba 750 korun. Na děti ale žádná světlá budoucnost nečeká, právě naopak. V otroctví pracují od úsvitu do soumraku bez nároku na mzdu, přestávky a často i jídlo. Kromě fyzického týrání zažívají i to psychické, které často pokračuje ještě dlouho poté, co se těm šťastnějším podaří utéct.
Návrat k původním rodinám je totiž velmi složitý. Často se stává, že příbuzní odmítají dítě přijmout. Příkladem může být příběh osmiletého Justina, jenž byl matkou prodán místnímu ševci. U něj otročil několik měsíců, než ukradl trochu peněz. Švec ho vyhodil na ulici a rodina ho odmítla pustit domů. Policie ho nakonec odvezla do centra pro mladistvé, kde se snaží jeho rodině domluvit.
Pro Justinovu budoucnost i budoucnost dalších dětských otroků je velmi důležitý UNICEF, který v Togu a Beninu, odkud Justin pochází, spolupracuje s mnoha vládními i nevládními organizacemi. Společnými silami se snaží předcházet obchodování s dětmi a rovněž řešit osudy těch, které amorální byznys již zasáhl. Dětem poskytují lékařskou péči, přístup k psychologům a hlavně ke vzdělání.
Jen v Togu a Beninu se jim podařilo úspěšně začlenit zpět do společnosti přes 1500 dětí. Jak takový proces vypadá, si můžete prohlédnout v naší galerii.
