Jaromír Jágr | Reflex.cz
nahoru

Jaromír Jágr

Pavel Kovář5. května 2004 • 16:20

Před pár lety byl považován za nejlepšího hokejistu světa. Dnes se o něm spíš mluví jako o nejlépe placeném hráči, protože vydělává jedenáct miliónů dolarů ročně, samozřejmě brutto. S takovým výdělkem jakkoli to zní paradoxně - není lehké žít. Věčně usměvavý a žertující JAROMÍR JÁGR (32) působí jako bůhvíjaký suverén, ale jde trochu o masku. Dalšími jeho poměrně dominantními vlastnostmi jsou totiž nejistota a přemýšlivost. Alespoň tak soudí jeho přátelé. Na právě probíhajícím mistrovství světa má být ústřední postavou českého týmu. Bude jí opravdu?

Pomineme-li zlaté Nagano 1998, je bilance jeho úspěchů v reprezentačním dresu nečekaně chudá: pouze bronz z mistrovství světa 1990, ale tehdy mu bylo teprve osmnáct, takže výkon mužstva na něm nestál. Jinak figuroval u vyřazení Česka ve čtvrtfinále na MS 1994, u sedmého až osmého místa na Světovém poháru l996, u vyřazení Ruskem ve čtvrtfinále olympiády v Salt Lake City i na MS 2002. Může to být docela dobře náhoda nebo smůla, ale taky se nabízí závěr, že tenhle bezesporu skvělý hokejista není týmový hráč. A přitom hraje kolektivní sport.

ZÁZRAČNÉ DÍTĚ

Přišel do NHL v roce 1990 jako osmnáctiletý chlapec z Hnidous u Kladna (narodil se 15. února 1972), když sotva dokončil stavební průmyslovku. Maturitu kvůli hokeji nestihl, tu složil až po letech. Anglicky uměl jen pár slovíček, ale přesto na

Foto
ledě tučňáků z Pittsburghu ihned zářil a na konci první sezóny se radoval ze zisku Stanley Cupu, nejvyšší mety, jakou hokejový svět zná. A příští sezónu se jeho týmu podařilo totéž. S vlající kšticí se proháněl po ledě, kličkoval, nahrával, střílel góly a fascinoval fanoušky. Na dres si vybral číslo 68 jako symbol nadějného i nešťastného roku našich dějin, ochotně poskytoval rozhovory českým novinářům, kteří za ním houfně jezdili. Na jejich otázky odpovídal upřímně, vtipně, třebaže někdy i naivně, ale divme se při jeho mládí.
Nutno dodat, že mu sláva nestoupla do hlavy a nedělal ze sebe ani trochu nafoukanou hvězdu. V oné porevoluční době byl příběh obyčejného kluka z vesnice, jenž dobyl Ameriku, obrovskou nadějí pro našince nesměle vstupující po pádu železné opony do světa.V dalších sezónách se Pittsburghu sice nepodařilo zopakovat úspěchy ve Stanley Cupu, ale Jaromír dále rostl a v roce 1995 získal poprvé Art Ross Trophy, velmi prestižní cenu pro nejproduktivnějšího hráče NHL.V pozdějších sezónách ji vyhrál ještě čtyřikrát, což je ten nejlepší důkaz o jeho kvalitách.

"DOMLUVA" V NAGANU

Do olympijského Nagana 1998 přiletěl s pověstí nejlepšího hráče světa.Tehdy NHL poprvé od svého vzniku v roce 1918 (!) přerušila na dva týdny svůj program, aby se rovněž poprvé v dějinách utkali skutečně ti nejlepší hokejisté světa. Nebylo divu, že Jaromír byl před "turnajem století" nervózní, přičemž tento stav se v dějišti olympiády ještě prohluboval. Důvod? Hra se mu nedařila. Ačkoliv bývá sebekritický, tentokrát viděl chyby jinde, například ve špatně nabroušených
Foto
bruslích. Masér Václav Šašek, velezkušený brusič, už nevěděl, jak se k brusce postavit. "Když to Jardovi nešlo, byl hodně nervózní a nervozitu přenášel i na ostatní kluky," vzpomíná masér týmu Pavel Křížek. "Byl jsem u debaty, při níž mu řekli, že když mu to nejde, tak se nedá nic dělat. Budou víc hrát ostatní a uvidí se. Ale on se pak začal zlepšovat a hrát výtečně." O Jágrově naganské proměně však existuje ještě jedna historka v podání známého českého hokejisty ze šedesátých a sedmdesátých let.
Není žádný mluvka, vystudoval pedagogickou fakultu a onu příhodu dal k lepšímu v debatě o psychologii a stimulaci týmu. "S přemotivovaným a nervózním Jardou to prý bylo v Naganu zpočátku k nevydržení. Takže si ho vzali stranou dva nejzkušenější, Petr Svoboda a Dominik Hašek, a poté prý došlo i k ruční domluvě. Tohle je občas užitečné řešení. Bouřka zpravidla vyčistí vzduch," říká, ale nechce být jmenován. S přihlédnutím ke Křížkovu popisu Jágrovy nervozity na počátku turnaje získává tato epizoda na věrohodnosti, byť se masér dušuje, že o ní nic neví. Její vyznění však zřejmě bylo navýsost kladné pro všechny její účastníky. A pokud zůstala tolik let v utajení, může to dnes nejvíc mrzet tvůrce opery Nagano.Taková chlapská zápletka by se jim dramaticky ztvárňovala jedna radost.

CHCE MÍT POŘÁD PUK

Není pochyb o tom, že Jágr je nejen výtečný hráč, ale i silná osobnost s názorem. Problém však - zjednodušeně řečeno - spočívá občas v souladu jeho individuálních předností s potřebami týmu.Tohle se projevilo v těch pittsburských
Foto
sezónách, kdy dočasně přestal hrát lídr týmu Mario Lemieux.Tehdy všichni očekávali, že se vůdčí role chopí Jaromír, ale k tomu nedošlo. Proč? Byl by to námět na seminární práci z oboru psychologie. "Je to velké dítě!" napsalo pár novinářů, což je hodně výstižné; o tom bude ještě řeč. Na druhou stranu ho však příliš nekritizovali, protože se jim s ním dobře spolupracovalo. Zatímco Lemieux mluvil ve frázích, Jágr hýřil vtipy a skutečnými názory. Jenomže občas nastaly chvíle, kdy nastupoval se zraněním a nemohl hrát naplno. Často tyhle potíže před veřejností i médii tajil, aby toho soupeř nezneužil. Když byl pak za špatnou hru kritizován, bral to jako velkou křivdu.
Další problém vznikal při komunikaci s trenéry, kdy se svým, dalo by se říci evropským hokejovým názorem narazil na odlišné zámořské pojetí.V Pittsburghu se nejvíc střetával s koučem Constantinem. Jenomže když rok po jeho odchodu přišel k týmu Ivan Hlinka, časem si nerozuměl ani s ním. Možná až příliš sebevědomě chtěl hrát každou přesilovku a být co nejdéle na ledě. Na druhou stranu se musí uznat, že kvality na to měl. "S ním není jednoduché hrát," tvrdil s úsměvem před zahájením letošního šampionátu v Praze Jan Hlaváč, jenž po jeho boku letos nastupoval v dresu NY Rangers. "Chce mít pořád puk, okamžitě se mu musí přihrát, ale on to myslí dobře, protože o hokeji hodně přemýšlí a chce, aby se všichni kolem něj stále zlepšovali."

SVOBODOVO DOPORUČENÍ

Když Pittsburgh musel v roce 2001 šetřit, vyměnil českou hvězdu s vysokým platem do Washingtonu. Klub však nepostoupil do play-off, což v příští sezóně napravil, ale pak vypadl v prvním kole.Takže opět se nekonala žádná sláva. A když v letošním ročníku matné výkony týmu pokračovaly, klub se v lednu 2004 Jágra zbavil. Jeho majitel Ted Leonsis prohlásil dva měsíce po jeho odchodu do
Foto
New York Rangers: "Byla chyba, že jsme ho v létě roku 2001 získali. Snažili jsme se kvůli němu přestavět mužstvo, aby se hodilo k jeho stylu, ale k úspěchu to nevedlo. Měli jsme raději získat dva až tři dvoumiliónové hráče." Je to alibistický výrok. Leonsis měl přiznat přinejmenším ještě jednu svou chybu: angažmá nezkušeného kouče Cassidyho, jenž Jágra málo pouštěl na led a nebyl ochoten s ním o herních věcech diskutovat.
Tady je však nutné zmínit další málo známou okolnost: při této Jágrově výměně sehrál významnou roli Petr Svoboda, jeho někdejší spoluhráč z Nagana. Když se přestup chystal, generální manažer newyorského klubu sbíral názory na Jaromíra a oslovil i Svobodu.Ten svého krajana bez váhání doporučil. "Nejen to, on se za mě navíc zaručil. Mám totiž pověst, že se s každým hádám a že vyhazuju trenéry," přiznal Jágr v deníku Sport (25. 2. 2004). Nevypovídá tahle a naganská historka o respektu a dobrém vztahu obou hráčů víc než cokoliv jiného?

UŽ ZA HODINU VĚDÍ

Letošní nevydařená Jágrova sezóna však pokračovala i v dresu NY Rangers, nejbohatšího klubu NHL. Brány play-off mu zůstaly zavřeny. "Proč, o tom nechci spekulovat, jsem tady teprve dva měsíce," řekl opatrně českým novinářům. Nutno říci, že Jaromírova vina to nebyla.Tým málo trénuje a měl špatné kouče, tohle třeba konstatoval po své návštěvě New Yorku Jaroslav Holík. Zajímavý dovětek k Jágrovým slovům má jeho osobní trenér Marian Jelínek: "Taková opatrnost je na místě, mockrát se totiž stalo, že Jarda cosi kritizoval, a když to vyšlo v českých novinách, už za hodinu to věděli v Americe a pěkně mu to omleli o ústa!" Proto nechtěl Jaromír příliš mluvit ani o svém posledním zranění, aby ho majitelé klubu nepodezírali, že se šetří pro letošní mistrovství světa na úkor práce pro klub.
Foto
Nedivme se, když mají na výplatní listině nejlépe placeného hokejistu světa. "Hráč v NHL myslí ze šedesáti procent na svůj výkon a jen ze čtyřiceti procent na úspěch týmu, což ale málokdo přizná, protože to nevypadá dobře. U mě je to ale jinak. Mám vůdčí pozici, a proto s mým výkonem souvisí výkon týmu. Když jsme prohrávali, neřeklo se, že klub hrál špatně, ale že Jágr byl špatný," říká on sám o své obecně platné pozici v klubech. Co na to říct? Asi jen to, že takový je úděl hvězd.

VELKÉ DÍTĚ?

V Pittsburghu aWashingtonu zabezpečovala Jaromírův servis jeho maminka, výtečná kuchařka, a dále mu byli společníky jeho přátelé - kamarád z dětství Václav Bartoš, o generaci starší bývalý kladenský hokejista Luboš Rys, přezdívaný "Čužák", a graduovaný pedagog Marian Jelínek coby osobní trenér. Prostorný dům, maminka u plotny, česká kuchyně, denně většinou tvrdý trénink a deset hodin spánku, o volných večerech televize, klábosení či různé hry s výše zmíněnými kamarády. Prvně dva jmenovaní jsou víceméně Jágrovými osobními tajemníky, pomocníky i šoféry. Jelínek je odborný konzultant, jenž do zámoří cestuje několikrát za sezónu. Termín "velké dítě" může být při takovém servisu na místě. Stejně tak je pravda, že Jágr se stal výjimečným hráčem právě díky svému životnímu stylu.
Napadne-li kdekoho, že si prodlužuje léta klukovství, on sám to vyvrací: "Kvůli hokeji jsem nezažil věci, které poznali kluci v mém věku, kamarádi ze školy. Takový to bezstarostný mládí v Čechách, kde je na rozdíl od Ameriky veselo." Už jako šestiletý dělal na otcovu radu tisíc dřepů denně, a proto ho dnes soupeři těžko odstaví od puku. Experti tvrdí, že jeho nohy jsou mezi hokejisty nejsilnější na světě, "Mám dobrou stabilitu, ale nohy trochu do O, tím je zároveň volnější kotník, což přináší problémy. Namáhám jiné svaly, než bych normálně namáhal. Takový malinký svaly, a ty jsou právě strašně zatížený, proto mám problém s tříslem," přiznává až nečekaně upřímně a jako skutečný profesionál dodává: "Já musím hodně trénovat i mimo led, a to hlavně posilovat. Kdybych hrál v zápase jen deset minut, tak ani trénovat nemusím, ale já jsem na ledě třicet minut a chce se, abych
Foto
zařídil výhru. Kromě toho se potřebuju hokejem bavit. To můžu jedině, když mám sílu. Já prostě musím mít fyzičku lepší než ostatní, abych se mohl na ledě smát!"

DÁT BRZY GÓL

Možná je někdy až příliš zaměřený na svůj výkon, ale to souvisí s jeho vrozenými vlastnostmi a výchovou v rodině. Mimochodem hokejistův otec, Jaromír Jágr starší, podniká ve stavebnictví, ale málokdo ví, že zároveň sedlačí na rodném, více než dvacetihektarovém gruntu; leckdo by řekl, že toho nemá zapotřebí.Také není příliš známo, že jeho otec, hokejistův dědeček, zemřel jako politický vězeň v Jáchymově. "Když mě jako školáka hlídala babička, protože naši pracovali na poli, vyprávěla mi o těžkých dobách komunismu. Jako dítě jsem o nich věděl víc než mnohý dospělý," vybavuje si hráč vzpomínku na dětství. Ale pojďme do současnosti. Marian Jelínek vypráví: "Krátce před skončením základní části NHL mi Jaromír volal, že hrál tři zápasy špatně, tým je oslabený, on že je za výkony odpovědný. Odpověděl jsem, že devadesát procent chlapů by chtělo být na jeho místě, tak ať si nestěžuje."
Jelínek napsal v loni vydané publikaci Skrytá cesta k vítězství (spoluautorka Svatava M. Kabošová) o Jágrovi mnoho zajímavých postřehů. Konstatoval například, že vrcholoví sportovci žijí v "neupřímném skleníkovém prostředí, protože lidé v jejich okolí jim neříkají, co si doopravdy myslí". Už jen z této věty vysvítá, že je hokejistovi prospěšný i jako psychologický konzultant. Jágr totiž často přemýšlí o sobě, spoluhráčích, herních systémech a má rád originální řešení. Hodně
Foto
spoléhá na svůj první pocit a intuici.Třeba se o půlnoci vytratí z hotelu a v nedalekém parku běhá, protože ho v tu chvíli napadlo, že právě tohle potřebuje. Součástí jeho mentálního sebezdokonalování byl i jeho pravoslavný křest před třemi lety v Praze. Na druhou stranu dokáže být tento profík lehkovážný, pokud jde například o daňové záležitosti. Když ignoroval upomínky berního úřadu, stálo ho to nakonec v přepočtu sto miliónů korun. Není divu, že potom na sebe soustřeďuje pozornost bulvárních médií. Pro ta bylo přímo pastvou psát o jeho milostných vztazích, zejména když se v posledních letech postupně rozešel s Ivou Kubelkovou, Nicol Lenertovou a Andreou Verešovou. Konec poslední love story nesl loni na podzim velmi těžce.Trenér Jelínek dokonce považoval za nutné veřejně prohlásit, že jeho svěřenec po tomto rozchodu nikdy neuvažoval o sebevraždě. Vraťme se však na led, protože mistrovství světa v Praze a Ostravě vstupuje právě do druhé poloviny. Co bude nyní pro Jaromíra Jágra nejdůležitější? "Je to stejné ve všech zápasech. Musí dát brzy gól, a jakmile se mu to povede, spadne z něj tíha odpovědnosti a hraje svou hru," shodují se Marian Jelínek i Pavel Křížek.
Prokázal Jaromír Jágr v dosavadním průběhu mistrovství světa své kvality? Diskutovat můžete na www.reflex.cz/obsah/diskuse


reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější