Miloš Zeman dokonává své oproštění od stranické politiky. Pomyslnou osu pravice–levice ohýbá už nějakou dobu, ale teď z ní udělal kruh. Uzavřel ho o víkendu, když se (znova) pustil do boje za práva rodičů v Norsku – a to na základě nápadu předsedy Svobodných, europoslance Petra Macha.
Zemanova opoziční smlouva s ODS se ještě dala chápat jako z nouze ctnost a tak nějak centristicky, státotvorně. Ale jako první přímo zvolený prezident dává jasně najevo, že ho stranické pojetí politiky moc nebaví. Viz jeho přechodná vláda odborníků po pádu Petra Nečase, viz jeho paktování s Blokem proti islámu Martina Konvičky. A nyní to vše završil, když si notuje se Svobodnými.
Ti by z podstaty měli být politicky nesmiřitelní. Zastánci neviditelné ruky trhu, vystoupení z Evropské unie a tak podobně. Jenže už docela dlouho neplatí předpoklad, že je Miloš Zeman levičák.
Petr Mach si to tak nějak uvědomil už před prezidentskými volbami. Do těch se kandidát tehdejší Strany svobodných občanů Ladislav Jakl ani neprobojoval (nesehnal 50 tisíc podpisů), strana jako celek pak nedávala doporučení. Mach ovšem sám za sebe natočil videoblog, v němž dal před Karlem Schwarzenbergem přednost Zemanovi.
„Podle nás oba dva prezidentští kandidáti reprezentují politické směry, které znamenají omezování svobody lidí. (…) Ať dopadne volba jakkoliv, přijdou asi chvíle, že se budeme stydět za prezidenta naší země. Bude mi ale přese všechno milejší Zeman.“ A na Machově videu je rovnou znát, podobně jako na velké části aktivit jeho strany, že mu nejde o domácí politiku, nýbrž zejména o otázku EU. Jak jinak by ho mohl místo kandidáta pravicové strany více oslovit „levicový keynesiánec Zeman, který započal masivní zadlužování této země“?
Dlužno dodat, že se pak Mach divil těm, kteří kvůli jeho volbě přestali Svobodné podporovat.
Na kritice norského úřadu už se Mach se Zemanem shodl před rokem, kdy se prezident zastal Evy Michalákové – i když se předseda Svobodných poněkud distancoval od prezidentova provokativního přirovnávání Barnevernu k nacistickému Lebensbornu na arizaci odebraných dětí.
Nyní Zeman otevřeně (respektive přes mluvčího Ovčáčka) akceptoval Machův návrh, ať v otázce vydávání nezletilých vyjedná s Norskem mezinárodní smlouvu.
Prý by neměla zasahovat do vnitřních záležitostí Norska, ale měla by chránit české občany bez ohledu na jejich věk. Vůči Norsku a jeho sociální službě jsou nutná "drastičtější opatření". "Když to nejde silou, jde to ještě větší silou," zmínil severomoravské přísloví.
Oba jsou si jistě vědomi, že je to bláhový boj s větrnými mlýny a že uzavření nějaké takové smlouvy nepřipadá v úvahu, ale dají se na něm nabrat body u voličů. Podobně jako na tématu uprchlíků nebo ostřelování Evropské unie. Populisté všech křídel, spojte se.
