Stávkující školy budou podle odborů označeny buď logem, že stávkují, nebo že stávku učitelů podporují. Některé už oznámily, že se nezavřou. Připraví například program pro žáky tříd prvního stupně. U ředitelů a zřizovatelů škol stávka jednoznačnou podporu nemá. Například Asociace ředitelů základních škol o víkendu sdělila, že její členové nebudou učitelům ve stávkování bránit, ale sami se jí nezúčastní. Se stávkou nesouhlasí ani Asociace ředitelů gymnázií a Sdružení místních samospráv, jehož členové jsou často zřizovateli škol.
Podle odborářů vláda neplní slib o růstu učitelských platů, který dala. Na jaře původně plánovala zvýšení sumy na výdělky o 15 procent. V navrženém rozpočtu na příští rok nakonec počítá se zvednutím částky o deset procent, tedy zhruba o 11 miliard korun. Spor se nyní vede o rozdělení přidávané sumy do tarifů a do odměn. Odbory požadovaly růst tarifů o deset procent. Podle nich by pak 22 procent částky zbylo na odměny. Premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga (oba ANO) minulý týden oznámili, že by se platový základ měl zvednout o osm procent a na odměny by zbyla čtvrtina.
Zvýšení tarifní části platů o deset procent podporovala i ČSSD, která tvoří s hnutím ANO vládní koalici. Babiš ale dnes odmítl, že by mohl koaličnímu partnerovi v této věci vyhovět. „Sociální demokracie vždycky něco požaduje, akorát neříká, odkud máme brát ty peníze,“ řekl premiér. Babiš kritiku odborů odmítli s tím, že vláda podle něj deset procent na platy učitelů přidává. „My jsme to rozdělili na osm a dva. A jsou tam další miliardy, které přijdou na podporu kapacit mateřských škol, na třídy. Takže já tomu nerozumím,“ řekl. „Ta stávka je úplně zbytečná, protože my i tak na to nebudeme už reagovat a takto jsme se domlouvali naposledy. Nechápu, proč to odboráři dělají, a otázka je, kdo za nimi stojí,“ řekl.
Počátkem roku Babiš mluvil o patnáctiprocentním růstu učitelských platů, který by se rovnoměrně rozdělil mezi tarifní a netarifní složku. Při dnešní debatě v Českém rozhlase premiér uvedl, že nezáleží na tom, zda příští rok učitelé dostanou 15 a další rok deset procent či naopak. Závazek podle něj je, aby v roce 2021 dostávali učitelé minimálně 150 procent výše mzdy z roku 2017. Školské odbory nynější rozhodnutí považují za nedostatečné, požadovaly růst tarifů nejméně o deset procent.
Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček v debatě v Českém rozhlasu uvedl, že vláda na učitele rozhodně nezapomněla. „Jestli nějaká skupina za posledních šest let byla centrem pozornosti vlády, tak učitelé, protože bylo třeba odstranit to, že byli podhodnocení a špatně zaplacení,“ řekl. Jednání mezi ministerstvem školství a odbory považuje za klasické kolektivní vyjednávání. „Stávka patří k jedněm z jeho prvků. Možná je škoda, že vyjednávání nešla dále,“ poznamenal. Dodal, že podle něj bylo možné najít kompromis například v podobě devíti procent do tarifů a jednoho do odměn.
Šéf TOP 09 Jiří Pospíšil řekl, že jeho strana bude navrhovat v rámci druhého čtení státního rozpočtu pro rok 2020 v Poslanecké sněmovně, aby vláda škrtla slevy na jízdném ve výši 75 procent, které mohou od loňského září využívat děti, studenti a senioři. Peníze by měl kabinet přesunout do školství do netarifní složky platů, uvedl Pospíšil. Za první rok slev, tedy do 31. srpna, vyplatil stát dopravcům 5,6 miliardy korun.
Odbory dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná hrubá mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 32.466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42.205 korun. Ve skutečnosti ve stejném období brali v průměru 36.224 korun, tedy kolem 112 procent průměrné mzdy.
