Čína si tak dlouho zahrávala s posilováním své vojenské přítomnosti v částech Tichého oceánu, až přišla rázná odpověď z Japonska. Nový japonský ministr obrany Takeši Iwaja tento týden představil plán na proměnu dvou vrtulníkových torpédoborců Izumo na letadlové lodě. Takové vybavení nemá armáda země vycházejícího slunce od konce druhé světové války. Zakazuje jí to totiž její pacifistická ústava, kterou po válce nadiktovali poraženým Japoncům Američané.
„Je žádoucí, aby lodě třídy Izumo mohly být využity pro více účelů,“ oznámil japonský ministr obrany Takeši Iwaja a podle vojenských expertů tím zaskočil především Čínu, která v posledních letech předvádí ve svém okolí stále větší námořní svaly. Například v Jihočínském moři buduje umělé ostrovy, kde má vojenské základny a připravuje si tak půdu na jejich úplné ovládnutí, přestože zde územní nároky uplatňuje i několik dalších zemí. S Japonskem pak vede Čína dlouhý spor o ostrovy Senkaku ve Východočínském moři.
Kvůli možné čínské hrozbě se Japonsko rozhodlo dál posilovat svoji armádu, která má ale podle jeho ústavy sloužit pouze k obranným účelům. Dostatečně vyzbrojena a vycvičena je ale i pro vedení možné války mimo území japonských ostrovů.
Vláda v Tokiu se rozhodla příští měsíc zveřejnit nové zásady obrany, které mají zahrnovat i proměnu víceúčelových vrtulníkových torpédoborců třídy Izumo (jsou dlouhé až 248 metrů) na letadlové lodě, na kterých budou moci startovat a přistávat bojové stíhačky. Už před několika lety, když šly tyto lodě do výzbroje armády, odborníci poukazovali na to, že silně připomínají lehké letadlové lodě. Vlastnění útočných letadlových lodí Japonsku ale zakazuje ústava. I teď se proto objevuje informace, že „proměna“ bude sloužit především pro „obranu“. Nikdo ale nepochybuje, že je to jasná reakce na čínskou rozpínavost.
Japonský ekonomický deník Nikkei navíc před několika dny informoval o tom, že vláda má v úmyslu koupit dalších 100 amerických stíhaček F-35 za více než 8,8 miliardy dolarů. Přitom 42 těchto moderních strojů už má.
Všechny předchozí vlády v Tokiu přitom tvrdily, že letadlové lodě nechtějí. Situace se ale změnila, protože Čína minulý rok představila svoji první vlastní letadlovou loď a Peking tím svoji pozici na mořích Dálného východě dál posílil.
Japonskou bezpečnost kromě vlastní armády zabezpečují od konce druhé světové války podle smluv také američtí vojáci, těch je na různých základnách v Japonsku kolem 50 tisíc.
