nahoru

Poláci vydali deník židovské dívky, kterou zabili nacisté. Nová Anne Frank však žila a zemřela v ghettu v Přemyšli

Tereza Stonišová18. února 2018 • 08:00
Renia Spiegel v roce 1942
Renia Spiegel v roce 1942
• foto: 
facebook

„Poslouchejte! Poslouchejte mě. A rozumějte mi. Město zachvátila horečka. Myšlenka ghetta, takového, jaké už všichni zapomněli, se vrátila,“ zapsala si v květnu 1942 Renia Spiegelová, polská dívka z města Přemyšl, které bylo rozděleno na sovětskou a nacistickou část tokem řeky San. O dva měsíce později v červenci 1942 ji zastřelili nacisté. Stihla však sepsat deník, který teď vychází v polštině a má téměř 700 stran. 

Renia Spieglová si během války vedla deník. Popisovala v něm vše, co zažívala. Hrubé chování nacistů, neustálý strach, v němž se svou rodinou žila, ale také svoje zážitky s první láskou a prvním líbáním – jen nedlouho před tím, než si Polsko rozdělili Sověti a nacisté. Její deník čítá téměř 700 stran a nyní vychází (zatím pouze) v polštině. A dělení sovětské a nacistické moci o polské území bylo právě v Přemyšli znát intenzivněji než kdekoliv jinde – právě tímto městem na samém jihovýchodě země totiž probíhá řeka San, která (spolu se řekou Narev a Vislou) tvořila dělící čáru, která polské území v době okupace oddělovala. Část města tedy zabrali nacisté, druhou Sověti. Ba co víc – přemšelští obyvatelé včetně Židů, kteří žili také v sovětské části, pocítili na vlastní kůži nacistickou operaci Barbarosa, která probíhala i na jejím území. V Přemyšli zahynulo za války 17 600 Židů.

 

Za smrt milionů Židů můžou Němci, pár kolaborantů to nemůže změnit, řekl otevřeně…

Příběh Reni Spieglové bohužel nekončí dobře – v červenci roku 1942 ji zastřelili nacisté spolu s rodiči jejího přítele. Ukrývali se totiž mimo území ghetta, na což nacisté brzy přišli. Deník, který si dívka vedla, dokončil její milý, který také jako poslední do její knihy psal. „Tři zmařené životy, tři rány z revolveru. Stalo se to včera 31. července v půl jedenácté večer,“ uvedl mladík, který přežil Bergen-Belsen i Osvětim a po válce vystudoval medicínu a stal se lékařem. Do rukou mladého lékaře se deník jeho první lásky dostal až v 50. letech – daroval mu jej Žid, jeho dávný přítel, který knihu vyvezl do New Yorku, kam se mu před nacisty povedlo uniknout.

Deník Renie Spieglové je velmi podobný deníku Anne Frankové, kterou smutně proslavil její tragický příběh, kdy se dívka nejprve skrývala se svým otcem Ottou, matkou Edith a sestrou Margot v Amsterdamu, kde je posléze nacisté objevili a odvezli do okupovaného Polska, do koncentračního tábora Osvětim. Anne s sebou měla deník, který si psala a který po její smrti vyšel a stal se jedním ze symbolů nacistického vyvražďování Židů.

 

Šaty a čepku Anne Frankové prodával obchod jako kostým na Halloween. Na firmu se…

Známější než ghetto v Přemyšli je varšavské ghetto. Druhého října roku 1940 podepsal Ludwig Fisher, starosta Varšavy, jež byla součástí Generálního gouvernementu, tedy okupovaného území Polska nacistickým Německem, dekret, jímž nařídil vytvořit uvnitř města prostor speciálně určený pro polské Židy. Život uvnitř ghetta v roce 1941 ukazuje zvláštní série fotografií, kterou zveřejnily britské archivy. Mísí se v nich beznaděj, ztrápené hladovějící oči polských Židů se zřídka se vyskytujícími úsměvy segregovaných Židů. Všichni Židé z Varšavy se museli do této oblasti přestěhovat do 15. listopadu 1940 a k tomuto datu bylo pak ghetto uzavřeno a Židé z něj neměli povolen vstup. Ani obyvatelé nežidovské národnosti a vyznání do oblasti nemohli vstupovat. Oblast byla přísně střežena, na několika místech dokonce zapečetěna. Do poloviny listopadu se z místa museli také vystěhovat Poláci, kteří v něm předtím žili. Na 113 tisíc Poláků tak nuceně uvolnilo své domovy 138 tisícům varšavských Židů. Původní obyvatelé se přestěhovali do té „árijské“ části města, jak ji nacisté nazývali.

Ghetto se stalo největší uměle vytvořenou „čtvrtí“ v nacisty okupované Evropě a málo se ví, že na polském okupovaném území takových oblastí existovalo mnohem více. 

Uhrančivě silné portréty přeživších holocaust. Ze snímků čiší síla i naděje
Zapomenutá hrdinka holocaustu. "Winton v sukni" Mary Elmesová zachránila stovky…





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,550
21,760
28,530
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější