Pro Evopskou unii je klíčem k uprchlické krizi Turecko, ostatní řešení jsou sice možná, ale nesmí komplikovat hlavní směr spolupráce. Státy EU by se hlavně měly vyvarovat soupeření mezi svými různými plány a nápady. Vyplývá to z vyjádření předsedy Evropské rady Donalda Tuska z noci na dnešek. Kvůli tomu tedy unie svolá už na začátek března zvláštní summit s Tureckem. Podle Angely Merkelové bude jednání důležité i kvůli tomu, že na včerejším jednání nečekaně nebyl turecký předseda vlády Ahmet Davutoglu, který cestu na poslední chvíli zrušil kvůli teroristickému útoku ve své zemi. EU tento útok ostře odsoudila.
Summit se pravděpodobně sejde 5. března.
"Musíme se v první řadě vyvarovat bitvy mezi plány A, B a C. Nemá to vůbec smysl, jen to v Evropské unii vytváří dělící čáry," řekl Tusk. Z jednací místnosti celý večer unikaly zprávy o ostrých sporech mezi členskými zeměmi.
Podle Merkelové státy chtějí hlavně lépe chránit vnější hranici EU a citelně snížit počet příchozích migrantů. Uvažovat je potřeba také o způsobu, jakým by se mohli běženci do Evropy dostat legálně, dodala kancléřka. Při lepší ochraně hranice by podle ní dobrovolné přebírání těch, kdo na azyl nárok mají, mělo odstranit vysoké riziko úmrtí při složité cestě přes moře.
Evropské řešení ale podle šéfa unijních summitů není jen to, co se rozhodne v Bruselu.
O plánu B hovoří země ze středu a východu EU, především takzvaná visegrádská skupina (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) jako o variantě pro případ, že ani úzká spolupráce s Tureckem počty migrantů výrazně nesníží a že Řecko výrazně neposílí svou schopnost chránit vnější hranici schengenského prostoru volného pohybu.
"ČR velmi přivítala fakt, že závěry Evropské rady, které stanovují další směr řešení migrační krize, obsahují naprostou většinu priorit pražského summitu V4," uvedl premiér Sobotka.
Podle Tuska je také třeba respektovat pravidla, která byla společně přijata. "To se týká jak rozhodnutí o přerozdělování (žadatelů o azyl) tak potřeby vrátit se postupně k situaci, kdy všichni členové schengenského prostoru plně uplatňují jeho pravidla," poznamenal.
Kritiky se na jednání o migraci dočkalo Rakousko, které ve středu oznámilo, že omezí počet přijímaných žádostí o azyl na hranicích na 80 denně. Kancléř Werner Faymann ale po konci pracovní večeře uvedl, že na rozhodnutí jeho vlády se nic nemění.
Vídeň loni přijala výrazně více žádostí o azyl než třeba Francie nebo Itálie, uvedl Faymann. "Každý, kdo se někdy podíval na mapu, ví, že jsou třeba tyto dvě země větší než Rakousko a mají i více obyvatel," dodal kancléř s tím, že Rakousko rozhodně pomáhá a nezříká se své zodpovědnosti.
