Nekanibalovi zbyla matka, zbytek života má v troskách

Nekanibalovi zbyla matka, zbytek života má v troskách Zdroj: ČTK/AP/Seth Wenig

Falešný kanibal je venku z vězení: Zničil si život zvrhlostmi na internetu

Ohrožují zvrácené představy a fantazie společnost? Je třeba se bránit před předstíranými kriminálníky a zvrhlými diskuzemi na webu? Právě takovou debatu rozvířil případ takzvaného policajta-kanibala z New Yorku: Gilberto Valle si odseděl skoro dva roky, aniž komukoli reálně ublížil. Pak soud rozhodnutí zvrátil, ale do života se internetový zvrhlík vrací jen obtížně – kvůli své neslavné proslulosti.

Vraždit v počítačových střílečkách zástupy lidí se smí, přečíst, a tedy i napsat třeba Mlčení jehňátek je povoleno. Když ale napíšete do fetišistického chatu, že máte na chatě provaz a lahev chloroformu, že už jste vybrali recept na svou manželku a že máte vyhlédnutou další stovku žen, už jste zločinec.

Valle se takto hecoval a trumfoval s partou dalších internetových fantastů, ale skutek utek. Jenže své plány chystal nějak moc pečlivě a vytvořil si i databázi adres a fotek údajných obětí, včetně vlastní manželky. S jedním „kolegou“ smlouval o ceně, za kolik by pro něj jistou ženu unesl. A že to rádobykanibalové takhle probírali na specializovaném diskusním fóru, vyhodnotil to soud jako spiknutí.

Do podzimu 2012 se Gillberto Valle (narozen 1983) jevil jako obyčejný, vzorný občan, policista a manžel; sám se tak také viděl. Než manželka v počítači našla stopy jeho úchylné kratochvíle. Sebrala notebook, roční dcerku a odešla k rodičům. Ale že prý ho dál miluje a nějak se to vyřeší. Nevyřešilo; když počítač prozkoumala podrobněji, místo manžela kontaktovala FBI.

Kromě webové úchylky vedl Valle normální životKromě webové úchylky vedl Valle normální život|ČTK/AP/Gilberto Valle

O šest neděl později: Valle se vrací z práce, manželka pořád pryč, a tak doma nepočítá s žádným uvítáním. Omyl, za dveřmi na něj čeká několik namířených hlavní. Vypovídal, spolupracoval, pořád věřil, že jde o nedorozumění, že pouhé fantazie nejsou trestné. Vyšetřovatelé to však viděli jinak: prý měli důkazy, že Valle stalkuje několik žen. Přitížilo mu i to, že si pomáhal policejní databází.

Ve vazbě byl na samotce - pro jeho vlastní ochranu, někdo ze zločinců by ho jako policistu mohl napadnout. Bez procházek a bez možnosti telefonovat byl stále zdeptanější.

U soudu to napřed vypadalo, že policejní důkazy nestačí. Ale prokurátoři vyhráli. „Porota jednoznačně shledala, že detailní a specifické plány Gilberta Valleho na únosy žen za účelem spáchání bizarních zločinů byly velice reálné. Internet je fórem pro svobodnou výměnu myšlenek, ale nedává imunitu pro plánování zločinů a podnikání kroků k jejich realizaci,“ shrnul verdikt prokurátor Preet Bharara.

„Lidé mohou být souzeni a odsouzeni za své myšlenky,“ hořce za poraženou obhajobu shrnul Robert Baum. Je to prý „nebezpečný precedens“.

Zpětně obhájcovy argumenty uznala vyšší soudní instance: „Stát nemá mít moc trestat nás za naše myšlenky místo našich činů,“ prohlásil teď federální soud a přebil tím i odvolání státních zástupců; potvrdil Valleho obhajobu, že šlo jen o výmysly, jakkoli zvrhlé.

„Nebudete mi věřit, ale kanibalismus mě nikdy moc nebral,“ svěřil se teď Valle Danielu Engberovi, reportérovi magazínu Slate, který jeho kauzu od začátku sledoval. Spíš bral protějšky na chatu jako publikum, kterému se musí zavděčit. „Začnete dostávat pozitivní ohlasy a chcete v tom pokračovat. Když ten druhý ujíždí na receptech na maso z lidských orgánů… Vůbec mě to netankuje, ale takhle to prostě funguje.“ Anonymita webu prý svádí k tomu, že se lidé předhánějí v nechutnostech.

Ve výsledku je jedno, co si u nechutných diskuzí opravdu myslel. Vedle vězení byl potrestán dostatečně. Má potíže s hledáním práce i známostí, neboť po něm na internetu zůstává pořádná spousta článků. Bulvár si na něj tu a tam vzpomene ještě teď a dá mu sodu. Třeba když na seznamku napsal, že umí vařit, a svůj profil ilustroval fotografií od soudu – jinou ostatně neměl, počítač mu FBI nevrátila.

S perverzní minulostí už se aspoň dokázal srovnat ve svém nitru. „Dříve jsem se za to pořád omlouval. Ale v rámci terapie jsem se naučil, že nejde jen tak cvaknout vypínačem,“ svěřil se Slatu. „Prostě jsem, kdo jsem. Vím, že jsem dobrý člověk a nikomu bych neublížil.“