Opoziční pravicové Chorvatské demokratické společenství získalo ve volbách nejvíc hlasů, povolební vyjednávání však značně zkomplikoval úspěch chorvatské obdoby Starostů a nezávislých

Opoziční pravicové Chorvatské demokratické společenství získalo ve volbách nejvíc hlasů, povolební vyjednávání však značně zkomplikoval úspěch chorvatské obdoby Starostů a nezávislých Zdroj: ČTK/ZUMA/Miso Lisanin

Chorvatští „Starostové“ uspěli ve volbách. Povolební vyjednávání se protáhne

Těsný souboj i okoukanost obou velkých stran nakonec vyprodukovala překvapivého faktického vítěze chorvatských voleb. Pravice sice dostala nejvíc křesel, ale ani ona ani levice nesestaví většinovou vládu. Způsobil to úspěch kandidátky s názvem Most, která připomíná české Starosty a nezávislé.

Dalmácie, kam nejčastěji jezdí statisíce Čechů na dovolenou, je vzhledem k historii převážně pravicová. Najdou se tady však místa, jakým je tato malá přímořská osada Ražanj, která leží přesně uprostřed Dalmácie a je jakýmsi politickým mikrokosmem země. Volí zde část lidí ze Splitu, kteří si tu postavili domy u moře. Velká chorvatská města, tedy i Split, inklinují doleva. I kvůli jim zdejší výsledek v loňských prezidentských volbách téměř přesně kopíroval ten celochorvatský.

Pravice měla po čtyřech letech v opozici velkou šanci vyhrát nejenom v „modelové“ Ražanji, ale v celém Chorvatsku. Narazila ovšem ve finiši na dva problémy.

„Jsem sice živnostník, ale volil jsem sociální demokraty. Jsou modernější a na HDZ mi vadí, že jeho minulá vláda byla tolik zkorumpovaná, a to jsem je dříve volil,“ řekl mi televizní opravář Josko s odkazem na fakt, že bývalý premiér z HDZ Ivo Sanader i tentokrát volil ve vězení, kde si odpykává desetiletý trest za úplatky.

„Most bude vyvažovat pravici i levici a prosadí konečně opravdové reformy“, zdůvodnil svou podporu koalici nezávislých osobností rybář Vinko. „Lidé toužili po změně,“ dodala učitelka v mateřské školce Sanja.

Červení a modří

Poslední čtyři roky v Chorvatsku vládla levicová koalice, jejímž jádrem je sociální demokracie. Strana dosavadního premiéra Zorana Milanoviće vznikla přejmenováním chorvatské odbočky jugoslávské komunistické strany. Proti ní stálo pravicové uskupení Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Založil je otec-zakladatel novodobého Chorvatska Franjo Tuđman a sází na konzervativní vlastenectví.

Strany reprezentují dva odlišné politické světy. Milanović pochází z rodiny vysoce postaveného komunistického funkcionáře, zatímco lídr HDZ Tomislav Karamarko vyrostl v rodině, která vzhlížela k chorvatskému režimu za druhé světové války. Jeho vzorem byl papež Jan Pavel II., a i proto se dostal za studií pod kontrolu jugoslávské tajné policie. Karamarko se inspiruje u lídra polské strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. Ve věci uprchlíků se blíží receptům maďarského premiéra Viktora Orbána 

Most se tedy stal protestní volbou a zatím není jasné, co budou jeho politici prosazovat a jak moc budou držet při sobě. Bez nich si ovšem pravice i levice „ani ruce neumyje“, takže zemi čeká dlouhé vyjednávání o vládě s nejasným výsledkem a vyloučit nelze ani brzké předčasné volby. V českém prázdninovém ráji může být politicky pěkně horko.

Ražanj, Chorvatsko