To co původně vypadalo jako provokativní nápad rakouské ministryně, dostává krutě konkrétní podobu. Sebrat peníze ze strukturálních fondů EU zemím, které odmítají kompromis při rozdělování běženců v osmadvacítce, teď požaduje i německý ministr vnitra Thomas de Maiziére, což už je v Evropě těžká váha. V televizi ZDF dnes řekl, že podporuje tento návrh, s nímž podle něj přišel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Mezi státy, které nesouhlasí s povinným rozdělováním běženců v EU, patří Česko a Slovensko. "Situace při vyjednávání vypadá tak, že zemím, které odmítají mechanismus rozdělení uprchlíků, se nic nestane," řekl de Maiziére.
"Myslím, že bychom proto měli mluvit o nátlakových prostředcích. Často to jsou státy, které dostávají mnoho prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.A předseda Juncker navrhl, což považuji za správné, abychom mluvili o tom, že tyto země dostanou z fondů méně prostředků," dodal.
De Maiziére se v rozhovoru vrátil k pondělní schůzce unijních ministrů vnitra, kteří jednali o přerozdělení 120.000 uprchlíků mezi jednotlivé země EU na základě kvót, na řešení se však nedohodli. Podle německého ministra s příslušným plánem Evropské komise souhlasila velká většina států, proti byla "nesolidární menšina".
S rozdělováním běženců na základě povinných kvót dlouhodobě nesouhlasí země visegradské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák však v pondělí novinářům řekl, že výhrady mají také Rumunsko, Lotyšsko, Británie a další země. Státy visegradské skupiny se především obávají, že z přerozdělování žadatelů o azyl mezi unijní země méně zasažené nynější migrační krizí by se v budoucnu mohl stát automaticky spouštěný mechanismus.
