Ruský prezident Vladimir Vladimirovič Putin napsal pro časopis Russkij pioněr o svých vzpomínkách na druhou světovou válku, které mu prý řekli rodiče. Část textu zveřejnil web cz.sputniknews.com. Stylem i výběrem témat to připomíná nejlepší časy sovětské bolševické propagandy. Zveřejňujeme text Sputniku bez úprav, i s některými chybami:
„Upřímně řečeno, otec se nerad dokonce zmiňoval o tomto tématu (války). Nejčastěji bývalo takto: kdy dospělí mezi sebou rozmlouvali a na něco si vzpomínali, jsem byl prostě vedle. Veškerou informaci o válce a o tom, co bylo tehdy s rodinou, jsem dostával z těchto besed dospělých. Někdy se však obrátili přímo na mne", napsal prezident.
„Povolali ho v r. 1939. A pak se vrátil a pracoval v závodě, a žil s maminkou v Petrodvorci. Myslím si, že si tam dokonce postavili nějaký domek", řekl Putin a podotkl, že když začala válka, pracoval jeho otec ve vojenském podniku, kde byli dělníci zproštěni vojenské povinnosti. Otec však podal hlášení, že chce na frontu. Poslali ho do diverzního oddílu NKVD, a v jedné z bojových operací byl zraněn.
„Otec vyprávěl, jak ho tam zranili. Dělal s přítelem menší výpad do německého týlu, plazili se… a pak to bylo zároveň směšné a smutné: připlazili se k německému trvalému palebnímu ohnisku, vylezl odtud takový silný chlap, podíval se na ně… a nemohli se zvednout, protože byli na mušce kulometu.
„Ten chlap se nás pozorně podíval, vytáhl ruční granát, pak vytáhl druhý a nás těmito granáty zaházel. Tak to bylo…", vyprávěl otec. Život je sice jednoduchý a krutý", napsal Putin.
Podle jeho slov, kdy byl otec ještě na frontě, staršího bratra matce vzali do dětského domova pro následující evakuaci, a tam onemocněl na záškrt a zemřel.
„Poté, co nám dítě vzali, a maminka zůstala sama, dovolili lékaři otcovi chodit, vzal si berle a šel domů. Kdy přišel k domu, uviděl, že pomocní ošetřovatelé vynášejí z domu mrtvoly. A uviděl maminku. Přistoupil k ní, a zdálo se mu, že dýchá. Řekl ošetřovatelům: „Je přece ještě živá!" „Zemře po cestě", odpověděli. „Už nepřežije". Otec vyprávěl, že vrhl na ně s těmi berlemi a donutil je, aby jí odnesli zpět do bytu. Vypiplal ji, a zůstala naživu. A žila až do r. 1999. A otec zemřel koncem r. 1998", naspal Putin.
Otcova rodina byla dost velká. „Měl šest bratrů, a pět z nich zahynuli. Byla to pro rodinu katastrofa. Maminčiny příbuzní také zahynuli. A byl jsem pozdní dítě. Maminka mě porodila, kdy jí bylo 41 let", dodal prezident.
Zdůraznil, že nebyla ani jedna rodina, v níž by někdo nezahynul.
„To je samozřejmě neštěstí, tragedie. Neměli ale vůči nepříteli nenávist, a to je divné. Dosud si to nemohu zcela pochopit. Maminka byla vůbec dobrotivá a měkká. A říkala: „Jakápak může být k těmto vojákům nenávist? Jsou to přece obyčejní lidé, a ve válce také umírali". To je úžasné. Byli jsme vychováváni sovětskými knihami a filmy, a nenáviděli jsme… A maminka to vůbec necítila.
Dobře si pamatuji na její slova: „Jsou to přece stejní pracanti, jako jsme my. Prostě je hnali na frontu", vzpomíná si ruský prezident.“
