Schizofrenici to nemají nikde na světě lehké. Okolí na ně nahlíží jako na blázny a sami nemocní se vlastní nemoci bojí a mají z ní špatné pocity. Proto se Tanya Luhrmannová, antropoložka z univerzity ve Stanfordu, rozhodla prozkoumat jejich pocity napříč kulturami. Výsledky byly překvapivé a publikoval je web thenewrepublic.com.
Schizofrenici slyší takzvané hlasy a ty se liší podle toho, odkud pocházejí. Například v Kalifornie měli z hlasů negativní pocity, nemocní z Ghany či Indie měli pocity kladnější. Mnoho schizofreniků z těchto kultur se svým hlasem dokonce navazuje vztahy. Schizofrenici z Indie slyšeli nejčastěji hlasy rodinných příslušníků. Ti z africké Ghany pak většinu hlasů označili za bohy nebo za duchy z astrálních sfér. Pacienti z Kalifornie ale nevěděli, kdo k nim mluví, a měli proto z hlasů přirozené obavy.
Euroamerická interpretace schizofrenie jako nemoci tak podle závěru studie přispívá k tomu, že lidi berou svoji vlastní nemoc jako něco divného. Tento přístup poté přispívá ke špatným pocitům z hlasů. V tomto ohledu jsou podle vědců na tom jiné kultury se svým přístup k této vážné chorobě lépe, protože se schizofrenici svých hlasů tolik nebojí.
