Po rozhovoru pro deník Sme, který vyvolal rozporuplné ohlasy, promluvila nová česká velvyslankyně v Bratislavě i s novináři z konkurenční Pravdy.
Ti se už Livie Klausové neptali na ožehavé věci, typu co dělal její otec za Slovenského státu a za komunismu, či zda post velvyslankyně nedostala jako trafiku za podporu Miloše Zemana. Rozhovor také – na rozdíl od toho pro Sme – probíhal ve slovenštině.
Jedinou otázkou, se kterou redaktor trochu narazil bylo, když se české velvyslankyně zeptal na to, zda se – když má ve své kanceláři českou a unijní vlajku – cítí být „silnou Evropankou“.
„Můžete mi vysvětlit, co znamená být silnou Evropankou? Jsem občankou České republiky, která je nyní velvyslankyní na Slovensku. Moje země je členem Evropské unie stejně, jako vaše,“ řekla Klausová zpravodaji slovenského listu a připustila, že jsme součástí globalizovaného světa.
Příklad cestování bez hraničních kontrol a bez nutnosti měnit si peníze na cesty uvnitř unie (Slováci mají euro) však označila za pouhé „technické věci“, důležitější je prý to, že obě země mají společnou evropskou kulturu.
Při otázce na Václava Klause a jeho europesimismus, velvyslankyně řekla, že jako první dáma se svému muži nesnažila radit – a ani to nebyla její úloha.
Bratislavská rodačka zopakovala, že rozdělení Československa, na němž se její manžel podílel jako jeden z přímých politických aktérů, prožívala s nostalgií. A přirovnala ho k rozvodu dlouholetých manželů. Oba národy však k sobě mají stále blízko.
Nevidí ani příliš pesimisticky jazykovou bariéru, která podle některých vzniká mezi českými a slovenskými dětmi. Přesto by prý uvítala, kdyby děti více cestovaly do sousední země se školou nebo s rodiči na dovolenou.
