Miloš Zeman se rozhodl, že převede agendu milostí na ministerstvo spravedlnosti. Převedení této pravomoci mu trestní řád skutečně umožňuje. Přinejmenším zvláštní ale je, že ministerstvo bude kvůli tomu nabírat nové úředníky. Prezident snad propustí z Hradu ty, kteří řešili milosti předtím?
Podle náměstka ministerstva spravedlnosti Daniela Voláka je ročně podáno kolem tří až pěti tisíc žádostí o milost. V posledních deseti letech, kdy byl prezidentem Václav Klaus, však uspělo ročně jen několik desítek lidí. Všechny žádosti se ale musí podrobně prostudovat a je pochopitelné, že to vyžaduje nějaké zaměstnance. Ministerstvo tvrdí, že proto požádalo o sedm nových tabulkových míst. Šéfka rezortu Marie Benešová ještě předtím řekla, že milosti představují „pracnou a náročnou agendu na komunikaci a administrativní zátěž“ a že bude třeba navýšit rozpočet ministerstva.
Pořád je to všechno pochopitelné a logické, ale pokud se má stát chovat jako řádný hospodář, o čem neustále hovoří nastupující vláda Bohuslava Sobotky, tak by neměl posilovat už i tak rozbujelou byrokracii. Kancelář prezidenta by tedy měla logicky nějaké lidi propustit a snížit svůj rozpočet, když už se nebude milostmi zabývat. A získané prostředky by měl stát dát ministerstvu spravedlnosti. Jenže nic takového se neděje. Miloš Zeman po zvolení prezidentem tvrdil, že milosti jsou „zbytečným monarchistickým prvkem“ v ústavě. Když jde ale o šetření státních peněz, tak si jako monarcha v tomto případě počíná.
