Průměrný Čech starší patnácti let si za rok koupí pět knih a utratí za ně 1213 Kč – alespoň tak znějí výpočty profesora Jiřího Trávníčka z jeho letošní statistické publikace Čtenáři a internauti. Více než polovina z nás podle téhož zdroje nabývá knihy jako dárek – je zřejmé, že právě před Vánocemi okupujeme knihkupectví a knižní weby nejvíc. Vydavatelé to vědí a to nejlepší si schovávají na konec (roku). Proto teď vychází nových vynikajících knih tolik, že aspoň těch pět z nich prostě nelze nekoupit...
Ještě jsme ve válce | Zdroj: ArchívUmřel
Ivan Martin Jirous – a následující dvě knížky nám ho budou stále připomínat. Nebo spíš dobu, která ho tvarovala a kterou bohužel nemohl příliš tvarovat on. První z nich je krásně vypravený soubor komiksových příběhů s názvem
Ještě jsme ve válce. Příběhy 20. století (vyd. Argo, Post Bellum a Ústav pro studium totalitních režimů). Třináct výtvarníků (
Nikkarin, Toy Box, Vojtěch Šeda ad.) v knize ztvárnilo vyprávění třinácti skutečných hrdinů – obětí válek, koncentračních táborů, muklů z komunistických kriminálů; osudy v mnoha směrech podobné tomu Jirousovu.
Naše normalizace | Zdroj: ArchívJeště o něco více o naší nedávné nepěkné minulosti prozradí publikace Člověka v tísni s názvem
Naše normalizace. Po odborném úvodu do problematiky moderní doby temna přichází třiatřicet případů lidí stojících na opačné straně než major Zeman. Protirežimní štváči, křesťané, umělci, novináři a další mimořádně zajímavé osobnosti vyprávějí o životě pod tlakem StB, o nucených emigracích, socialistické výstavbě a smutném rodinném životě v nehostinném režimu.
Petr Placák, Miroslav Petříček, Bohumil Doležal, Tereza Boučková, Leo Pavlát, Ondřej Štindl a jiní. Skvělá práce; kniha pro doplnění výuky humanitních předmětů na základních a středních školách jako dělaná.
Cesta k Wigan pier | Zdroj: ArchívVydavatelství Argo se letos pustilo do
George Orwella, a to pěkně zgruntu. Nedávno vyšla jeho reportážní próza
Cesta k Wigan Pier, napůl dokument o hrozném životě pracující třídy ze severoanglického hornického městečka Wigan, kde Orwell v roce 1936 strávil pár měsíců, a napůl úvaha o socialismu, a teď na pulty přicházejí spisovatelovy deníky; přesněji jedna z jedenácti deníkových knih, které vášnivý kronikář vlastního žití napsal.
Deniky I | Zdroj: ArchívKniha
Deníky I (1931–1940) odhaluje jak politické konsekvence doby a Orwellův názor na ně, tak způsob života, jaký tou dobou spisovatel vedl – jde od přemýšlení o závažných událostech k všednodenní banalitám hlavně z oblasti zemědělské („slepice vyhodila čtyři kachní vejce a ta zcela vystydla“; „proskurníky a měsíčky jsou téměř odkvetlé“) v časovém rozpětí „od roku 1931, kdy se autor ještě účastnil poklidného česání chmele, až do roku 1940, když již zuřila druhá světová válka“. Už zanedlouho, jmenovitě v roce 1949, vydá Orwell jeden z nejzásadnějších románů vůbec,
1984. I tuto antitotalitární dystopii vydává právě teď Argo, dokonce bilingvně, pod názvem
Devatenáct set osmdesát čtyři/ Nineteen Eighty-Four
Vnější tma | Zdroj: ArchívStejné vydavatelství pak přichází i s toužebně očekávanou
Vnější tmou, v pořadí druhým románem
Cormaca McCarthyho, Pulitzerovou cenou ověnčeného autora fantastických (a fantasticky zfilmovaných) románů
Cesta a
Tahle země není pro starý, ale i
Krvavého poledníku či „Hraniční“ trilogie. Bohužel je téma knihy zcela nevhodné pro přecitlivělé osoby – opět příliš mnoho zla...
Hlavou zeď 2011 | Zdroj: ArchívA kniha poslední, spojená s pozvánkou: následující pondělí (21. 11.) proběhne od 18:30 hodin v Komunikačním prostoru Školská 28 v Praze 1 prezentace sborníku
Hlavou zeď 2011: Úvahy nad civilizací a její budoucností (vyd. Dybbuk). Přítomni by měli být i autoři esejů –
Tomáš Sedláček, Jan Sokol, Ivan M. Havel, Stanislav Komárek, Luboš Kropáček, Antonín V. Líman, Milan Nakonečný a další.
