Dobytí Marsu: Před půlstoletím jsme poprvé uviděli, jak vypadá povrch jiné planety
Americká sonda Viking 1, která se vydala na cestu do vesmíru z kosmodromu na floridském mysu Canaveral 20. srpna 1975, dokázala jako první lidský výtvor přistát na Marsu. Na povrch rudé planety dosedla v červenci 1976 a spolu se sondou Viking 2, jež přistála tamtéž o dva týdny později, pořídila přes 50.000 snímků včetně fotografií měsíců Phobos a Deimos, nenašla ale žádné známky po životě.
Viking 1 operoval na Marsu do 13. listopadu 1982, čímž vytvořil rekord, který překonalo až v květnu 2010 vozítko Opportunity. To bylo navrženo tak, aby ujelo 1000 metrů a pracoval 90 marsovských dnů (solů; jsou asi o tři procenta delší než den na Zemi). Nakonec ale sonda fungovala téměř 15 let a ujela 45 kilometrů. Na základě údajů Opportunity se mimo jiné prokázalo, že na Marsu bylo v minulosti dostatečné množství vody pro výskyt života, ani ona ale nenašla přímý důkaz přítomnosti živých organismů.
První pokusy o průzkum Marsu družicemi začaly už na přelomu 50. a 60. let minulého století. Sovětské sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale v říjnu 1960 nedostaly ani za hranice zemské atmosféry. Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, jež pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu - byla to první sonda na oběžné dráze jiné planety.
Na povrch Marsu dopadl jako první v listopadu 1971 sovětský Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. Jen pár sekund trvalo 2. prosince 1971 spojení s další sovětskou sondou Mars 3. Prvním úspěšným přistáním na Marsu se tak stal až Viking 1. Sondy ke čtvrté planetě Sluneční soustavy dlouho dokázali dostat jen Američané a Sověti, respektive Rusové, v 21. století se to ale změnilo. Své aparáty k Marsu či dokonce na něj dostaly EU, Indie, Spojené arabské emiráty nebo Čína.
