Unikátní šance poznat drsnou minulost: Archiv bezpečnostních složek se 11. června otevře pro veřejnost
Jak komunistická tajná policie sledovala nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta? A co věděla o největší předrevoluční loupeži v dějinách československé kriminalistiky v roce 1976 v Brně? O těchto i mnoha dalších zajímavých kauzách bude mít veřejnost ojedinělou možnost zjistit podrobnosti ve čtvrtek 11. června, kdy Archiv bezpečnostních složek připravil dvě mimořádné večerní exkurze ve svém pracovišti v Praze-Braníku a odpolední prohlídku v Kanicích u Brna. Návštěvníci získají jedinečnou možnost nahlédnout do prostor, které jinak nejsou veřejnosti přístupné. Vstup je bezplatný, avšak nezbytná je předchozí registrace.
Exkurze v hlavním městě proběhnou ve čtvrtek 11. června v budově archivu na Branickém náměstí v Praze 4 od 17:00 a 19:00 hodin. Účast je zdarma, avšak pouze pro předem registrované zájemce a pořadatelé upozorňují, že kapacita jednotlivých skupin je omezená. Registrace probíhá prostřednictvím e-mailu na info@abscr.cz.
Návštěvníci si budou moci během komentovaných prohlídek projít vybraná odborná pracoviště archivu, včetně restaurátorských dílen či oddělení digitalizace, kde dochází k ochraně a zpřístupňování historických dokumentů. Připraven bude výběr zajímavých archiválií vztahujících se především k událostem roku 1986. Mezi prezentovanými dokumenty nebudou například chybět například fotografie ze sledování nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta, který zemřel 10. ledna 1986. Komunistická státní bezpečnost tehdy monitorovala nejen jeho pohřeb, ale i reakce veřejnosti a představitelů kulturního života na něj.
„Mezinárodní den archivů je pro nás příležitostí ukázat veřejnosti, že naše pracoviště není jen místem ukládání dokumentů, ale živou institucí, která pomáhá porozumět moderním dějinám i fungování totalitních režimů. Letos jsme se rozhodli připomenout zejména události roku 1986, které výrazně rezonovaly československou společností i mezinárodní politikou, ale příchozí se mohou i na další překvapení. Osobní setkání s archivními dokumenty má mimořádnou sílu a může veřejnosti přiblížit historii způsobem, který žádná učebnice nenahradí,“ uvedl k ojedinělým akcím ředitel Archivu bezpečnostních složek Miroslav Urbánek.
Část prezentovaných archiválií bude zaměřena i na případ Karla Köchera, tajného spolupracovníka československé rozvědky působícího v USA. Připomenuta bude i jeho účast na známé výměně agentů mezi Východem a Západem dne 11. února 1986 na takzvaném mostě špionů – Glienickém mostě, nacházejícím se mezi Západním Berlínem a Postupimí.
Exkurze nabídnou také dokumenty vztahující se k reakci komunistického režimu na černobylskou havárii, která se odehrála v dnes ukrajinském Černobylu v dubnu 1986. Zájemci se dozvědí, jakým způsobem Státní bezpečnost monitorovala nálady lidí v Československu po výbuchu jaderné elektrárny a jak režim kontroloval veřejnou debatu o této katastrofě.
Součástí programu budou rovněž archiválie mapující zásahy StB proti domácímu disentu a opozičním aktivitám v druhé polovině 80. let.
Zajímavostí je, že zájemci na místě získají možnost zaregistrovat se do aplikace eBadatelna nebo podat žádost o studium archiválií.
Podobnou akci připravil na 11. června Archiv bezpečnostních složek od 16 hodin ve svém pracovišti v Kanicích u Brna (Kanice 176).
Zde se návštěvníci prostřednictvím archivních dokumentů, fotografií, personálních materiálů i dobových pomůcek seznámí například s takzvaným „Brněnským rancem“ – největší loupeží v dějinách československé kriminalistiky do roku 1989. V březnu roku 1976 pachatelé v Brně přepadli nezabezpečený poštovní vůz a odcizili milionové částky určené pro distribuci mezd. Archiv představí vyšetřovací materiály a dobovou dokumentaci zachycující práci tehdejší Veřejné bezpečnosti i kriminalistů.
Další tematický blok připomene výročí spojené s Pohraniční stráží a proměnami ochrany státní hranice. Pozornost bude věnována mimo jiné vypnutí vysokého napětí v drátěných zátarasech na československé hranici a širším otázkám fungování pohraničního režimu v období studené války.
Archiv v Kanicích dále představí materiály související s dohledem Státní bezpečnosti nad podniky v Jihomoravském kraji. Jedním z prezentovaných případů bude i jaderná elektrárna Dukovany, která byla z pohledu bezpečnostních složek považována za objekt mimořádného významu. Bude tak možnost nahlédnout do dokumentů, které ukazují, jakým způsobem bezpečnostní aparát bývalého režimu sledoval ekonomickou sféru a jak se prolínaly pojmy ochrany, kontroly a státního dohledu.
Budova archivu v Kanicích si dodnes zachovala řadu autentických prvků z období svého vzniku a provozu, včetně technického zázemí a protiatomového krytu, díky čemuž představuje unikátní „zakonzervovaný“ prostor připomínající atmosféru období studené války.
Archiv bezpečnostních složek je specializovanou archivní institucí, která uchovává, zpracovává a zpřístupňuje dokumenty vzniklé činností represivních a bezpečnostních složek nacistického a komunistického režimu. Ve svých fondech spravuje miliony archiválií týkajících se činnosti Státní bezpečnosti, Veřejné bezpečnosti, Pohraniční stráže, zpravodajských služeb i dalších součástí bezpečnostního aparátu státu. Vedle archivní činnosti se ABS věnuje rovněž vědecké, publikační a vzdělávací práci a podílí se na uchovávání historické paměti české společnosti.
Kompletní program Mezinárodního dne archivů je dostupný na stránkách České archivní společnosti www.denarchivu.cz
