Severokorejský vůdce Kim Čong-un nastoupil do čela KLDR v prosinci 2011 po náhlém úmrtí svého otce Kim Čong-ila. Obklopen otcovými spolupracovníky nasadil tvrdý kurz a jeho touhu zůstat u moci provázela drakonická opatření, často také ukazuje své odhodlání nepokořit se před světem. Rétoriku před pár lety změnil a vztahy mezi KLDR a jejími hlavními nepřáteli, tedy Jižní Koreou a USA, se začaly postupně uvolňovat. Nyní jsou však opět vyhrocené a Kim se zaměřuje na rozvoj zbrojního arzenálu své země. Tento nevyzpytatelný komunistický vůdce pravděpodobně oslaví v neděli čtyřicáté narozeniny.
Kim za několik posledních let posílil svou mocenskou pozici v KLDR sérií politických represivních opatření namířených proti vysokým představitelům země, liberalizací ekonomiky a rozvojem jaderného a raketového zbrojního programu. Za Kimovy vlády se uskutečnily čtyři ze šesti jaderných testů, Kim Čong-un také nechal jen od roku 2022 odpálit na více než sto balistických střel různého dosahu.
Napětí mezi Severní a Jižní Koreou je v současnosti nejsilnější za několik let a severokorejský vůdce stále častěji testuje svůj arsenál a ohání se eskalační jadernou doktrínou, která by mohla vést až k použití jaderných zbraní. Spojené státy a jejich asijští spojenci reagovali zviditelněním své třístranné bezpečnostní spolupráce v regionu a posílením společných vojenských cvičení, která Kim odsuzuje jako nácvik invaze. KLDR loni odpálila pět raket dlouhého doletu, což bylo nejvíce za jediný rok. Loni v listopadu také Severní Korea vyslala na oběžnou dráhu po dvou neúspěšných pokusech špionážní satelit a letos chce vypustit tři další vojenské výzvědné satelity.
Zvlášť napjaté vztahy měl Kim zpočátku s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který o lídrovi KLDR pohrdavě hovořil jako o "rakeťákovi" a kvůli pokračující snaze o vybudování jaderného arzenálu pohrozil v OSN zničením KLDR. Trump, který se třikrát setkal s lídrem KLDR neúspěšně požadoval, aby se Severní Korea nejprve zcela vzdala vývoje jaderných zbraní, teprve potom byl ochoten odvolat sankce uvalené na KLDR za její jaderné a raketové zbrojní testy. Rovněž nejvyšší představitelé korejských států se v roce 2018 sešli na třech summitech a slíbili, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z poloostrova. Od té doby ale vzájemné vztahy opět výrazně ochladly. Americký prezident Joe Biden loni v srpnu oznámil, že je připraven setkat se s Kimem, aniž by si dopředu kladl podmínky. Předmětem jednání by měla být především otázka denuklearizace Korejského poloostrova.
Kim se teď nechal slyšet, že Pchjongjang nemá jinou možnost než dále rozvíjet své jaderné ambice a prohlubovat vztahy s odpůrci Spojených států. KLDR v poslední době posílila vazby mimo jiné na Rusko, kterému podle Washingtonu dodává zbraně potřebné pro pokračování invaze na Ukrajině, zatímco Moskva pomáhá Pchjongjangu s vývojem modernějších vojenských kapacit. Kim také loni v září navštívil Rusko, kde se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a prohlédl si významná vojenská zařízení. Jednalo se o desátou Kimovu zahraniční cestu od jeho nástupu k moci v roce 2011.
Kimova politická kariéra začala strmě stoupat v dubnu 2009, kdy byl jmenován do funkce v Komisi národní obrany, která je nejdůležitějším orgánem v KLDR. Brzy nato obdržel titul "vynikající soudruh" a před sjezdem vládnoucí Korejské strany práce (KSP) v září 2010 byl jmenován generálem a armáda mu vyjádřila podporu. Na sjezdu samotném se poté stal členem ústředního výboru KSP a místopředsedou ústřední vojenské komise strany. Krátce nato bylo veřejnosti oznámeno, že Kim Čong-un nastoupí po svém otci do čela země.
Vůči obyvatelům Severní Koreje navázal Kim Čong-un na přístup svého otce a děda, poslušnost lidí udržoval kombinací propagandy a přísných trestů pro neposlušné. Po celé zemi jsou odhadem desítky pracovních táborů, ve kterých jsou desítky tisíc vězňů, podle odhadů organizací pro lidská práva jich bude kolem 200.000. Zároveň se ale vůdce nechával fotit s rozesmátými vojáky, vědci či dětmi, navštěvoval školy, farmy nebo továrny a všude - alespoň podle propagandy - dokázal poradit.
Bez milosti se Kim v prosinci 2013 zbavil Čang Song-tcheka, vysoce postaveného generála a manžela své tety Kim Kjong-hi. V únoru 2017 pak na letišti v malajsijském Kuala Lumpuru zemřel vůdcův bratr Kim Čong-nam, kdysi považovaný za možného nového vládce KLDR, který však později v zemi upadl v nemilost. Jeho otravu nervovým plynem VX údajně zosnovaly severokorejské tajné služby.
V dubnu 2020 se Kim na tři týdny neobjevil na veřejnosti, spekulovalo se o jeho vážném zdravotním stavu a některá jihokorejská i americká média přinesla informaci, že severokorejský vůdce podstoupil kardiovaskulární chirurgický zákrok. To se později nepotvrdilo a důvodem Kimova zmizení byly pravděpodobně obavy z nákazy koronavirem. První případ výskytu nemoci covid-19 v zemi však Severní Korea oficiálně přiznala až o dva roky později.
Nejmladší syn diktátora Kim Čong-ila a tanečnice Ko Jong-hui se narodil 8. ledna 1984 (podle jiných zdrojů to ale mohlo být také v roce 1982 nebo 1983). O jeho soukromí se toho příliš mnoho neví. Vzdělání získal na mezinárodní škole ve švýcarském Bernu, kde prý do roku 1998 studoval pod jiným jménem, a během svých studií také údajně navštívil Prahu. Podle svých spolužáků byl Kim dobrým studentem, který se kolektivu nestranil. V letech 1998 až 2001 pod jménem Un Pak studoval mezinárodní školu ve švýcarském Liebefeldu a poté se vrátil do KLDR, kde navštěvoval vojenskou akademii. Kim kromě rodného jazyka ovládá angličtinu, němčinu a francouzštinu. Je známý především svou vášní pro basketbal, ale zajímá se i o lyžování.
Kimovou manželkou je od roku 2009 bývalá zpěvačka Ri Sol-ču, která se ovšem na veřejnosti začala objevovat po jeho boku až později. S Ri má Kim pravděpodobně tři děti.
Analytici nyní spekulují, že v budoucnu by se mohla stát Kimovou nástupkyní jeho nyní asi jedenáctiletá dcera Ču-e, která je prostředním z jeho tří dětí. Vyplývá to z toho, že se Kimova dcera oficiálně objevila na veřejnosti a je i na poštovních známkách.
