Poničená Gaza po odvetném útoku Izraele (8.10.2023)

Poničená Gaza po odvetném útoku Izraele (8.10.2023) Zdroj: Reuters

Poničená Gaza po odvetném útoku Izraele (8.10.2023)
Poničená Gaza po odvetném útoku Izraele (8.10.2023)
Poničená Gaza po odvetném útoku Izraele (8.10.2023)
Poničená Gaza po odvetném útoku Izraele (8.10.2023)
Poničená Gaza po odvetném útoku Izraele (8.10.2023)
50
Fotogalerie

Co je Pásmo Gazy? Oblast, která je menší než Praha, je věčný sud s prachem, odkud útočili teroristé

Pásmo Gazy, které je od soboty dějištěm nové války s Izraelem, je palestinskou enklávou v rukou islamistického hnutí Hamás. Leží u Středozemního moře a sousedí s Izraelem a Egyptem. Je to malé území o rozloze 365 km2 (Praha má rozlohu 496 kilometrů čtverečních), šířka Pásma je šest až 12 kilometrů, délka 45 kilometrů. Žijí v něm více než dva miliony Palestinců, tedy téměř 6000 obyvatel na čtvereční kilometr, což je jedna z nejvyšších hustot obyvatelstva na světě.

Díky objevu sídla Tall es-Sakan (asi pět kilometrů jižně od města Gaza) v roce 1998 archeologové potvrdili, že na území dnešního Pásma Gazy bylo v letech 3200 až 2000 před naším letopočtem opevněné kananejské město. Následně se Gaza dostala pod asyrskou, babylonskou, římskou, arabskou a křesťanskou nadvládu.

Po pádu osmanské říše v roce 1917, která vládla na Blízkém východě od roku 1517, dostala území Pásma Gazy pod mandátní správu Británie. Po odchodu britských jednotek v roce 1948 připadlo po první izraelsko-arabské válce Pásmo Egyptu, obyvatelé Pásma ale neměli egyptské občanství.

Gazu v šestidenní válce v červnu 1967 dobyl Izrael, který tam začal od roku 1970 budovat židovské osady. V roce 1987 vypukla v Pásmu první palestinská intifáda (povstání) a bylo založeno radikální hnutí Hamás. Po podpisu izraelsko-palestinské mírové dohody v září 1993 bylo v roce 1994 předáno na 67 procent území palestinské samosprávě.

V srpnu 2005 bylo z Pásma Gazy evakuováno všech 21 židovských osad. Poté, co radikální hnutí Hamás porazilo v parlamentních volbách v lednu 2006 dosud vládnoucí hnutí Fatah, začaly mezi oběma hnutími ozbrojené střety. Ty vyvrcholily v červnu 2007, kdy hnutí Hamás ovládlo Pásmo Gazy, když dobylo po bojích hlavní bašty hnutí Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse.

V červnu 2006 uvalil Izrael na enklávu pozemní, vzdušnou a námořní blokádu po únosu izraelského vojáka, který byl propuštěn až v roce 2011. Hebrejský stát posílil blokádu v červnu 2007, kdy Hamás násilím vyhnal z Gazy palestinskou samosprávu prezidenta Mahmúda Abbáse. V září 2007 Izrael vyhlásil Pásmo Gazy pod vedením Hamásu za "nepřátelskou entitu".

Od května 2018 nechal Egypt po letech téměř trvalého uzavření otevřít hraniční přechod Rafáh, který je pro obyvatele Gazy jedinou spojnicí se světem, která není v izraelských rukou.

V Pásmu nejsou přírodní zdroje a trpí chronickým nedostatkem vody a pohonných hmot. Polovina obyvatel, z nichž tři čtvrtiny tvoří mladí lidé, je nezaměstnaná. Více než dvě třetiny obyvatel jsou závislé na humanitární pomoci. Stejný podíl lidí žije pod hranicí chudoby.

V posledních 15 letech dochází k vojenské konfrontaci mezi Izraelem a Hamásem. Při třídenní izraelské ofenzivě v březnu 2008 bylo zabito přes 120 Palestinců a dva izraelští vojáci, při dalším bombardování Pásma v prosinci 2008 zahynulo přes 1400 Palestinců a 13 Izraelců. Při konfrontaci v létě 2014 zahynulo na 2200 Palestinců a 74 Izraelců, jedenáctidenní boje v květnu 2021 si vyžádaly přes 250 mrtvých Palestinců a 14 mrtvých na izraelské straně. A naposledy letos v květnu 2023 bylo během pěti dnů zabito 34 Palestinců a jeden Izraelec.