Vladimír Mertlík: Češi, alkohol a matematika aneb Hitparáda našich pěkných neúspěchů | Reflex.cz
nahoru

Vladimír Mertlík: Češi, alkohol a matematika aneb Hitparáda našich pěkných neúspěchů

Vladimír Mertlík3. února 2020 • 17:00
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
• foto: 
Tereza Stonišová

Premiér na tiskové konferenci znovu uklidnil veřejnost a potvrdil, že Česká republika si vede skvěle a že je nejlepším místem k životu, aniž by však upřesnil, zda jen pro něj, nebo i pro nás ostatní. Roztodivné tabulky ale naši výjimečnost a premiérova slova jen potvrzují.

Například na žebříčku Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index, CPI) za rok 2019 získala Česká republika 56 bodů a obsadila v celosvětovém hodnocení velmi pěknou 44. příčku ze 180 zemí. Nemusí nás rmoutit ani fakt, že před námi skončily například Bhútán (25. místo), Seychely (27), Bahamy (29), Barbados (30), Qatar (30), Botswana (34), Brunej (35), Sv. Vincent a Grenada (39), Kapverdy (41) a prakticky všechny civilizované evropské i zámořské země.

Češi v lihu

Zato ve spotřebě čistého lihu na hlavu patříme ke světové špičce. Dlouhodobě až do roku 2019 jsme dokonce drželi stříbrnou příčku, ale vloni jsme trochu usnuli na vavřínech a klesli s průměrem 11,6 litru na hlavu za rok až na 4. místo za Litvu (12,3), Rakousko (11,8) a Francii (11,6). Stále tak sice patříme k nejlepším na světě, ale je třeba přidat. Pan prezident to sám za všechny neurve, i když dělá, co může, a je to na něm znát.

Podrobnější pohled na tabulku však přesto ukazuje, že když se chce, jde to! Důkazem je fakt, že i Německo se ukázalo být k poražení (10,9), stejně jako favorizované Polsko (10,6)! Na úplném konci žebříčku skončila převážně muslimská Indonésie (0,3 litru). To dokazuje, že na často zmiňované výhružky nebožtíka Muammara Kaddáfího, že porazí Evropany dělohami muslimských žen, může dnes Evropa odpovědět, že dlouho předtím muslimy upije hrdly českých pijáků.

Alkohol navíc bystří mozek, jak dokazuje žebříček Global Universities, sestavený společností U. S. News & World Report. Pražská Univerzita Karlova (UK) se v rámci tohoto světového žebříčku umístila na pěkném 179. místě, v Evropě pak skončila na 67. příčce. České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) celosvětově obsadilo dokonce 377. příčku (v Evropě 159. místo) a jako 488. univerzita se do globálního žebříčku probojovala i Univerzita Palackého v Olomouci (v Evropě na 210. místě). No, není to krása, kam jsme se dokázali probít, resp. propít? Co je platné místo na vrcholu pro Harvard Universite, Cambridge (US) se 100 % bodů či 2. místo pro Massachusetts Institute of Technology, Cambridge (US) s 88,9 %, třetí místo pro University of California, Berkeley (US) s 88 %, když v žebříčku zemí, kde je největší legrace z chlastu, se USA nacházejí až daleko za námi na 56. místě?

Matematika na odstřel

Ministerstvo školství ale nemíní usnout na vavřínech a rozhodlo se stůj co stůj výuku a stupeň úrovně vzdělání českých studentů zlepšit. Prvním krokem k tomu má být zrušení matematiky jako povinného maturitního předmětu. Studenti v ní totiž mívají špatné výsledky, které se díky vyřazení matematiky z maturitních zkoušek skokově zlepší. Experti Ministerstva školství navíc označili matematiku jako předmět, který stejně později v životě absolventů nemá využití. Zřejmě proto navrhnou místo ní zařadit k maturitě ovládání herní konzole, střih videí na Instagram a dovednosti influencerů a youtuberů. České školství se tak přihlásí k odkazu učitele národů Jana Amose Komenského – Škola hrou – a nepochybně to významně posílí i českou pozici mezi nejvzdělanějšími národy světa. Je proto pěkné, že v čele hnutí horujícího i pro budoucí plošný zákaz matematiky vůbec je i ministr školství Ing. Robert Plaga, Ph.D.

„Budeme si dnes, děti, vyprávět, co dělají vaši rodiče,“ zahájila hodinu paní učitelka v letité anekdotě.

„Můj tatínek taví ocel a železo,“ říká Pepíček.

„Můj tatínek taví sklo,“ říká Mánička, další z tradičních postav českých anekdot.

„A ty, Jaroušku?“ ptá se učitelka mlčícího žáka.

„Já žiju jen s babičkou.“

„No, a babička?“ vyzvídá učitelka.

„Babička, ta ví hovno!“ odtuší Jaroušek.

Zdá se, že ke stejné profesi spěje mílovými kroky i celá česká populace. Ohlédněme se proto trochu do historie. Papež Silvestr II. (950—1003) – původním jménem Gerbert – býval učitelem v Remeši. Právě jemu je připisována matematická stať Regula de abaco computi (pravidla o počítací desce, abaku), opis počtářské části Boethiovy geometrie, stejně jako opis knihy o dělení (Libellus de numerorum divisione) a geometrii z roku 1150. Gerbert poté, co procestoval Francii i Španělsko, pobyl i na vysokých školách židovských a arabských, kde Arabům uloupil abakus. Je pravděpodobné, že už na vysokých učeních za vlády Karla Velikého byl abakus školní pomůckou a právě Gilbert a jeho žáci obnovili výuku počítání na něm. V Evropě té doby se sotva umělo číst a psát a matematickým spisům se nerozumělo vůbec. A právě v pozdější výuce matematiky jsou uloženy základy rozmachu evropských věd i rozvoje kontinentu.

Český argument pro zrušení matematiky jako maturitního předmětu je proto méně uvěřitelný než samo zrušení. Prý jsou studenti neúspěšní proto, že je matematika špatně vyučována! Rozumí Zpětné zrcátko dobře, že ji špatně vyučují ti, kteří si každoročně umí dobře spočítat, že berou málo, když během devítiměsíční pracovní doby v roce mají moc práce, a chtějí proto výrazně přidat? Neměli by nakonec tedy maturitní zkoušku z matematiky nejdřív skládat ti, co ji vyučují? Hrozí totiž jedna věc. Je-li dnes počítání s číslicemi 0 až 9 samozřejmost, kterou se učí i malé děti, je třeba říci, že tomu tak nebylo vždy. Jak je řečeno výše, byli to arabští učenci, díky kterým se na počátku 10. století evropští vzdělanci seznámili s abakem – počítací tabulkou – i uměním matematických věd. Není ale vyloučeno, že díky dnešním představitelům českých vzdělanců a pedagogů se jednoho dne Češi do času před abakus vrátí. 

Minulé pondělí Zpětné zrcátko zmínilo následující: „Vycházíme-li z termínu minulé prezidentské volby – a nestane-li se něco nepředvídaného – už za pouhých 1 096 dnů budeme znát jméno nového prezidenta. Zdálo by se, že přežít tragikomickou frašku, kterou se Česká republika prezentuje posledních sedm let ve světě, bude brnkačka. Záleží ale jen na nás a naší volbě. Ta rozhodne, zda budeme žít dál v současném marasmu, nebo si začneme budovat pověst pacienta, jež překonal nejhorší a vrací se mezi zdravé.“

Prostým odečtem zjistilo Zpětné zrcátko, že dnes je to již pouhých 1 089 dnů! Zdá se tak, že matematika přece jen může přinášet potěšení a radost a Zpětné zrcátko, vědomo si toho, míní sledovat tento děj pravidelně.

A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější